Historie úprav

da ny

Odpověděl/a – 18.duben 15:53

I chytrý člověk může jíst jako „čuně“, nezdravě a „prasit“, pokud nu na zdraví nezáleží a je neznalý. V zásadě se člověk narodí zdravý. Matka/rodiče dítě krmí, dle svých představ a možností.
Tady dochází k prvním, zásadním chybám a nedostatkům. Postupně se zadělává na nemoc/i. Dlouhá léta se používá slunečnicový olej, margariny a rostlinné „máslo-tuky“ (tolik propagované). Tím maminka zadělá na 1. průšvih a „odrovná“ cévy. Zdravá, pružná céva snese vše, cholesterol jí hravě propluje, nemá se kde usadit.
Ve stravě 80% národa pak chybí zejména Mg a Zn, mnoho dalších prvků a vitamínů. Déčko je nyní velmi propagováno. Chybí jod, je mnoho skolioz a bolestivých zad……
Lidé stále mylně doufají, že s dostatkem zeleniny a ovoce, ve stravě, mají vše, co tělo potřebuje. Pokud bylo zdravě hnojeno, tak snad. Půda je vyčerpaná, nehospodaří se všude správně. To není, jako když jsme byli děti.
Každý extrém je špatný. Kdo se obejde bez masa, ať ho nejí, pokud doplní bílkoviny jinak. Kdo má chuť na bůček, ať si dá (ne denně pekáč). Slané, smažené brambůrky plné mastnoty z regálu obchodů jsou k občasné konzumaci. Ne denně u TV spořádat celé balení.
Přibývá potravinových alergií, nesnášenlivosti, celiakie. Tam se musí strava zásadně upravit. U některých, již vzniklých onemocnění je nutný celoživotní dietní režim (nebo v akutním stavu. Příkladem je diabetes, žaludeční/duo­denální vředy, zánět slinivky, žlučníku/kameny, Gilbertův syndrom apod. Ovšem s dostatkem Zn, by na zánět ani nemělo dojít :)
Každý minerál a vitamín potřebuje ke správnému přisvojení další kamarády.

Mnohem horší je to, ČÍM NÁS KRMÍ potravinářský průmysl a obchody, Mouka není mouka, chléb je jiný, než býval. Žitnou mouku dovážíme, je drahá, do chleba se dává malé množství /ale název má „žitný chléb“. Maso se křehčí (napíchá vodou), drůbež se cpe hormonama. Zvířata jsou chována a porážena ve stresovém prostředí (odnese to konzument).
Pesticidy, chemie a GMO, jsou další letití a budoucí strašáci.
TRESTUHODNÉ je složení průmyslově zpracovávaných potravin (včetně mléčných výrobků, uzenin apod. Co vše se do výrobku nacpe, aby výroba byla levná, nekazila se a v regálu vydržela co nejdéle, než se draze prodá.
Proto na nás některá osvěta tlačí. Čtěte, všímejte si složení. Zajímejte se o původ a zpracování masa, zeleniny aj. Pak platí „Vím, co jím“, případně „jsem tím, co jím“ :D
A mám tak i zdraví ve své moci/rukou, pokud na to mám dostatek času a financí. Kvalita je někdy přehnaně drahá. Drahé jsou však i chemické, dobře ochucené, málo kvalitní šmakulády. Tak si človíčku vyber.

da ny

Odpověděl/a – 18.duben 15:55

Ano. Vliv na zdraví tu je.
I chytrý člověk může jíst jako „čuně“, nezdravě a „prasit“, pokud nu na zdraví nezáleží a je neznalý. V zásadě se člověk narodí zdravý. Matka/rodiče dítě krmí, dle svých představ a možností.
Tady dochází k prvním, zásadním chybám a nedostatkům. Postupně se zadělává na nemoc/i. Dlouhá léta se používá slunečnicový olej, margariny a rostlinné „máslo-tuky“ (tolik propagované). Tím maminka zadělá na 1. průšvih a „odrovná“ cévy. Zdravá, pružná céva snese vše, cholesterol jí hravě propluje, nemá se kde usadit.
Ve stravě 80% národa pak chybí zejména Mg a Zn, mnoho dalších prvků a vitamínů. Déčko je nyní velmi propagováno. Chybí jod, je mnoho skolioz a bolestivých zad……
Lidé stále mylně doufají, že s dostatkem zeleniny a ovoce, ve stravě, mají vše, co tělo potřebuje. Pokud bylo zdravě hnojeno, tak snad. Půda je vyčerpaná, nehospodaří se všude správně. To není, jako když jsme byli děti.
Každý extrém je špatný. Kdo se obejde bez masa, ať ho nejí, pokud doplní bílkoviny jinak. Kdo má chuť na bůček, ať si dá (ne denně pekáč). Slané, smažené brambůrky plné mastnoty z regálu obchodů jsou k občasné konzumaci. Ne denně u TV spořádat celé balení.
Přibývá potravinových alergií, nesnášenlivosti, celiakie. Tam se musí strava zásadně upravit. U některých, již vzniklých onemocnění je nutný celoživotní dietní režim (nebo v akutním stavu. Příkladem je diabetes, žaludeční/duo­denální vředy, zánět slinivky, žlučníku/kameny, Gilbertův syndrom apod. Ovšem s dostatkem Zn, by na zánět ani nemělo dojít :)
Každý minerál a vitamín potřebuje ke správnému přisvojení další kamarády.

Mnohem horší je to, ČÍM NÁS KRMÍ potravinářský průmysl a obchody, Mouka není mouka, chléb je jiný, než býval. Žitnou mouku dovážíme, je drahá, do chleba se dává malé množství /ale název má „žitný chléb“. Maso se křehčí (napíchá vodou), drůbež se cpe hormonama. Zvířata jsou chována a porážena ve stresovém prostředí (odnese to konzument).
Pesticidy, chemie a GMO, jsou další letití a budoucí strašáci.
TRESTUHODNÉ je složení průmyslově zpracovávaných potravin (včetně mléčných výrobků, uzenin apod. Co vše se do výrobku nacpe, aby výroba byla levná, nekazila se a v regálu vydržela co nejdéle, než se draze prodá.
Proto na nás některá osvěta tlačí. Čtěte, všímejte si složení. Zajímejte se o původ a zpracování masa, zeleniny aj. Pak platí „Vím, co jím“, případně „jsem tím, co jím“ :D
A mám tak i zdraví ve své moci/rukou, pokud na to mám dostatek času a financí. Kvalita je někdy přehnaně drahá. Drahé jsou však i chemické, dobře ochucené, málo kvalitní šmakulády. Tak si človíčku vyber.