Historie úprav

quentos

Odpověděl/a – 24.březen 22:50

V angličtině je to s rody trochu jinak než v češtině. Cokoli neživého je pro ně prostě „it“, což by byl na naše poměry „rod střední“, ale takto o tom neuvažují.
Srovnejme:
v každém slovníku je tam, kde je to potřeba, uváděn rod podstatných jmen.
čeština: demokracie (ž)
slovenština: demokracia (ž)
francouzština: démocratie (ž)
němčina: die Demokratie (členem se již naznačí, že jde o rod ženský)
angličtina: democracy

Je tedy vidět, že ani ve slovníku rod neuvedou. Jakýs takýs rod podstatných jmen bychom našli v angličtině pouze u zájmen ve 3. os. j. č. a u podstatných jmen jen tam, kde je potřeba odlišit mužského a ženského vykonavatele a v takových případech by naznačili ženský rod koncovkou -ess (duchess = vévodkyně, seamstress = švadlena), ale i takové výrazy jsou dnes mnohdy zastaralé (poetess = básnířka, songstress = zpávačka, dnes by užili neutrální formy poet a singer).
Tu knihu bych musel tudíž přečíst, jedině tak lze odhadnout, jak to autor myslel. Jak jsem již uvedl, není prakticky žádný důvod, proč by nutně musel demokracii při personifikaci přisoudit rod ženský (a jelikož většina vládců jsou muži, možná proto zvolil „God“).

Jako anglista si neodpustím jednu hezkou výjimku, a to již zmíněnou tzv. personifikaci neboli zosobnění. Někdy spisovatelé a básníci v touze personifikovat neživý přesmět užijí skutečně zájmeno he či she a není jedno, která z nich použijí (např. loď lze pouze personfifikovat v ženském rodě, zatímco řeky obvykle v rodě mužském).

quentos

Odpověděl/a – 24.březen 22:51

V angličtině je to s rody trochu jinak než v češtině. Cokoli neživého je pro ně prostě „it“, což by byl na naše poměry „rod střední“, ale takto o tom neuvažují.
Srovnejme:
v každém slovníku je tam, kde je to potřeba, uváděn rod podstatných jmen.
čeština: demokracie (ž)
slovenština: demokracia (ž)
francouzština: démocratie (ž)
němčina: die Demokratie (členem se již naznačí, že jde o rod ženský)
angličtina: democracy

Je tedy vidět, že ani ve slovníku rod neuvedou. Jakýs takýs rod podstatných jmen bychom našli v angličtině pouze u zájmen ve 3. os. j. č. a u podstatných jmen jen tam, kde je potřeba odlišit mužského a ženského vykonavatele a v takových případech by naznačili ženský rod koncovkou -ess (duchess = vévodkyně, seamstress = švadlena), ale i takové výrazy jsou dnes mnohdy zastaralé (poetess = básnířka, songstress = zpěvačka, dnes by užili neutrální formy poet a singer).
Tu knihu bych musel tudíž přečíst, jedině tak lze odhadnout, jak to autor myslel. Jak jsem již uvedl, není prakticky žádný důvod, proč by nutně musel demokracii při personifikaci přisoudit rod ženský (a jelikož většina vládců jsou muži, možná proto zvolil „God“).

Jako anglista si neodpustím jednu hezkou výjimku, a to již zmíněnou tzv. personifikaci neboli zosobnění. Někdy spisovatelé a básníci v touze personifikovat neživý přesmět užijí skutečně zájmeno he či she a není jedno, která z nich použijí (např. loď lze pouze personfifikovat v ženském rodě, zatímco řeky obvykle v rodě mužském).

quentos

Odpověděl/a – 24.březen 22:53

V angličtině je to s rody trochu jinak než v češtině. Cokoli neživého je pro ně prostě „it“, což by byl na naše poměry „rod střední“, ale takto o tom neuvažují.
Srovnejme:
v každém slovníku je tam, kde je to potřeba, uváděn rod podstatných jmen.
čeština: demokracie (ž)
slovenština: demokracia (ž)
francouzština: démocratie (ž)
němčina: die Demokratie (členem se již naznačí, že jde o rod ženský)
angličtina: democracy

Je tedy vidět, že ani ve slovníku rod neuvedou. Jakýs takýs rod podstatných jmen bychom našli v angličtině pouze u zájmen ve 3. os. j. č. a u podstatných jmen jen tam, kde je potřeba odlišit mužského a ženského vykonavatele a v takových případech by naznačili ženský rod koncovkou -ess (duchess = vévodkyně, seamstress = švadlena), ale i takové výrazy jsou dnes mnohdy zastaralé (poetess = básnířka, songstress = zpěvačka, dnes by užili neutrální formy poet a singer).
Tu knihu bych musel tudíž přečíst, jedině tak lze odhadnout, jak to autor myslel. Jak jsem již uvedl, není prakticky žádný důvod, proč by nutně musel demokracii při personifikaci přisoudit rod ženský (a jelikož většina vládců jsou muži, možná proto zvolil „God“).

Jako anglista si neodpustím jednu hezkou výjimku, a to již zmíněnou tzv. personifikaci neboli zosobnění. Někdy spisovatelé a básníci v touze personifikovat neživý přesmět užijí skutečně zájmeno he či she a není jedno, která z nich použijí (např. loď lze pouze personifikovat v ženském rodě, zatímco řeky obvykle v rodě mužském).

quentos

Odpověděl/a – 25.březen 10:07

V angličtině je to s rody trochu jinak než v češtině. Cokoli neživého je pro ně prostě „it“, což by byl na naše poměry „rod střední“, ale takto o tom neuvažují.
Srovnejme:
v každém slovníku je tam, kde je to potřeba, uváděn rod podstatných jmen.
čeština: demokracie (ž)
slovenština: demokracia (ž)
francouzština: démocratie (ž)
němčina: die Demokratie (členem se již naznačí, že jde o rod ženský)
angličtina: democracy

Je tedy vidět, že ani ve slovníku rod neuvedou. Jakýs takýs rod podstatných jmen bychom našli v angličtině pouze u zájmen ve 3. os. j. č. a u podstatných jmen jen tam, kde je potřeba odlišit mužského a ženského vykonavatele a v takových případech by naznačili ženský rod koncovkou -ess (duchess = vévodkyně, seamstress = švadlena), ale i takové výrazy jsou dnes mnohdy zastaralé (poetess = básnířka, songstress = zpěvačka, dnes by užili neutrální formy poet a singer).
Tu knihu bych musel tudíž přečíst, jedině tak lze odhadnout, jak to autor myslel. Jak jsem již uvedl, není prakticky žádný důvod, proč by nutně musel demokracii při personifikaci přisoudit rod ženský (a jelikož většina vládců jsou muži, možná proto zvolil „God“).

Jako anglista si neodpustím jednu hezkou výjimku, a to již zmíněnou tzv. personifikaci neboli zosobnění. Někdy spisovatelé a básníci v touze personifikovat neživý předmět užijí skutečně zájmeno he či she a není jedno, která z nich použijí (např. loď lze pouze personifikovat v ženském rodě, zatímco řeky obvykle v rodě mužském).