Historie úprav

NoFear

Odpověděl/a – 12.leden 9:34

Víceméně v právu jsme si všichni rovni, právo na to či ono (ale ani zde to tak úplně neplatí). Zákony by měly pro všechny platit stejně.
Společensky si rovni nejsme, bohatí, majitelé firem a nadřízení (vedoucí, ředitelé, jednatel,..), hlavy států a vysoce postavení, politicky si určitě nejsme všichni rovni, v etiketě (i jinde) ženy před muži (zvláštní péče), možná staší před mladšími (nějaké ty výhody, upřednostňování a respekt).
A podle charakteru taky (ale i schopností a dovedností = ti, kteří v něčem vynikají, něco umí). To by podle mě mělo rozhodovat – ctnosti a dobré vychování. Všichni jsme jen lidi, ale někteří můžou být „lepší“ něž jiní díky chování.
Taky podle obliby, což souvisí s tou mocí a vlivem ve společnosti.
Rétorické schopnosti taky můžou určovat postavení ve společnosti, jako i respekt, váženost, vliv atd.
Před zákony si jsme všichni rovni, ale na soudu už to tolik neplatí – kde hraje hlavně to, jak moc schopného právníka/obhájce si kdo může dovolit

Každý má jinou moc a sílu (tam může spadat všelicos od peněz po schopnosti), což určí jeho společenskou významnost. A někteří jsou zkrátka společensky významnější než jiní, jsou pro společnost cennější, prospěšní, někteř i nepostradatelní. Je tam hierarchie. To ovšem neznamená, že všichni nejsme lidi.

Proto záleží, zda se na to díváš z pohleu práva nebo sociologie (+ politologie a ekonomie). Nebo ještě nějak jinak.
I v tom právu platí, že ti „rovnější“ jsou ti s větším vlivem (obecně ti bohatší, protože peníze s sebou nesou moc a prostředky. Ale patří sem i různé postavení, individuální skutky, vyzby, známosti, imunita – politiká,..).

NoFear

Odpověděl/a – 12.leden 9:39

Víceméně v právu jsme si všichni rovni, právo na to či ono (ale ani zde to tak úplně neplatí). Zákony by měly pro všechny platit stejně.
Společensky si rovni nejsme: bohatí, majitelé firem a nadřízení (vedoucí, ředitelé, jednatel,..), závazky, kde jsem jako by vždy pod těmi, kterým něco dlužíme nebo jsem jim něčím zavázáni, hlavy států a vysoce postavení, politicky si určitě nejsme všichni rovni, v etiketě (i jinde) ženy před muži (zvláštní péče), možná starší před mladšími (nějaké ty výhody, upřednostňování a respekt).
A podle charakteru taky (ale i schopností, dovedností a vědomostí = ti, kteří v něčem vynikají, něco um oproti ostatnímí). To by podle mě mělo rozhodovat – ctnosti a dobré vychování. Všichni jsme jen lidi, ale někteří můžou být „lepší“ něž jiní díky chování.
Taky podle obliby, což souvisí s mocí a vlivem ve společnosti.
Rétorické schopnosti taky můžou určovat postavení ve společnosti, jako i respekt, váženost, vliv atd.
Před zákony si jsme všichni rovni, ale na soudu už to tolik neplatí – kde roli hraje hlavně to, jak moc schopného právníka/obhájce si kdo může dovolit, zda si může dovoli kauci atd.

Každý má jinou moc a sílu (tam může spadat všelicos od peněz po schopnosti), což určí jeho společenskou významnost. A někteří jsou zkrátka společensky významnější než jiní, jsou pro společnost cennější, prospěšní, někteř i nepostradatelní. Je tam hierarchie. To ovšem neznamená, že všichni nejsme lidi.

Proto záleží, zda se na to díváš z pohledu práva nebo sociologie. Nebo ještě nějak jinak. Ekonomicky, politicky, eticky,…
I v tom právu platí, že ti „rovnější“ jsou ti s větším vlivem (obecně ti bohatší, protože peníze s sebou nesou moc a prostředky. Ale patří sem různé postavení, individuální skutky, vazby, známosti, imunita – politiká,..).