Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 21.listopad 22:56

Samozřejmě může, protože je to o tom, kde a jak trávíme čas. Vzdělání taky může obsahovat informace, které můžou ovliv'novat to, jak se o zdraví staráme.

PRÁCE to může ovlivňovat prostředím, kde se nacházíme. Tím to nemá vliv na to, jak my se o něj staráme, ale má vliv přímo na to zdraví. Čistota prostředí a s tím spojené prospěšné a neprospěšné činitele. Psychika při práci, zda nás baví nebo zda a jak často zažíváme negativní emoce, které ovlivňují naše zdraví. Pak tu může být práce, která se vyloženě zabývá se zdravím nebo se toho úzce dotýká. To souvisí i se vzděláním (či kurzy), které nám dalo informace o tom zdraví a tedy i jistý nadhled důležitosti a vědět, co a jak. Např. dokotor, sestřička a jiná práce v nemocnici, ale i veterinář, zubař, záchranář, výživový poradce, bylinkář (obchodník s bylinkami), psycholog a psychiatr aj. Na většinu z těch povolání se i studovalo nebo se procházelo kurzem a vše to obnášelo nabytí jistých vědomostí spojených se zdravím.
Příjem může hrát taky víc rolí. Jedna je spokojenost – zda jsme spokojení s výší výdělku a nestresujeme se (je podle mě důležité to zdraví rozdělit na psychické a fyzické a vzít v úvahu, že se ovlivňují). Pak velikost příjmu z pohledu kolik si toho můžeme dovolit – lepší a kvalitnější jídlo, lepší lékařskou péči, léky atd. Můžeme si za to „koupit“ zdraví, přinejlepším jej přilepšit, ale pltí zde samozřejmě na co jsou ty peníze užity, můžou být využity i na nezdravé věci (a hlavně jídla), která nám škodí a čím větší je příjem, tím víc si tyto negativa dopřáváme. Takže je to subjektviní chápání, které závisí na jedinci, pro xo se eozhodne.
Příjem, tedy peníze, můžou hrát i roli času. Můžeme mít příjem bez práce jako zaměstnavatel, tím pádem můžemem být pány svého času a jednat s ním podle sebe. Ale zde opět záleží, jak ten čas bude využit, z pohledu zdraví, zda to bude pro něj spíš přínosnější nebo škodlivější.

U všech těch věcí hraje svou roli i společnost – „zdravotní socializace.“ Ovlivnění ostatními: od mala v rodině, ve škole, v práci a všude. Návyky, které přebíráme od ostatních. Ať už ty přínosné nebo škodlivé.

Poznámka: Dotazník jsem vyplnil. Nejsem zaměstnanec a já osobně fakticky nepracuji v žádném tom sektoru/odvětví, které je uvedeno, tak jsem vybral „řídící pracovník.“ Ještě jsem uvažoval nad „Pracovník v oblasti prodeje a služeb,“ ale to by nebylo úplně správně (navíc by to ani kvůli příkladům v závorce nesedělo).
Možná je to jen pro lidi v zaměstnaneckém poměru, tak jsem asi neměl vyplňovat. :/ Ale jsou povolání i v nezaměstna­neckém poměru. Podnikání (tedy obchodování i investování) je totiž taky povolání. A podnikatelé (hlavně i OSVČ) tvoří i v ČR hodně velkou část obyvatel. K poměru ke studujícím-nezaměstnaným, ke všem důchodcům a dětem není v ČR zase až o tolik míň podnikatelů jako je zaměstnanců. Podniká vážně vlká spousta lidí.
U alk. nápojů jsem všude napsal 0. Pivo, víno i nějakou whiskey si občas dám, ale velmi nepravidelně a určitě né každý týden, spíš tak jednou za měsíc, proto jsem dal nuly.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 21.listopad 23:05

Samozřejmě může, protože je to o tom, kde a jak trávíme čas. Vzdělání taky může obsahovat informace, které můžou ovlivňovat to, jak se o zdraví staráme.

PRÁCE to může ovlivňovat prostředím, kde se nacházíme. Tím to nemá vliv na to, jak my se o něj staráme, ale má vliv přímo na to zdraví. Čistota prostředí a s tím spojení prospěšní a neprospěšní činitele. Psychika při práci, zda nás baví nebo zda a jak často zažíváme negativní emoce, které ovlivňují naše zdraví. Pak tu může být práce, která se vyloženě zabývá se zdravím nebo se toho úzce dotýká. To souvisí i se VZDĚLÁNÍM (či kurzy), které nám dalo informace o tom zdraví a tedy i jistý nadhled důležitosti a vědět, co a jak v souvisloti s tím zdravím. Např. dokotor, sestřička a jiná práce v nemocnici, ale i veterinář, zubař, záchranář, výživový poradce, bylinkář (obchodník s bylinkami), psycholog a psychiatr aj. Na většinu z těch povolání se i studovalo nebo se procházelo kurzem a vše to obnášelo nabytí jistých vědomostí spojených se zdravím.
PŘÍJEM může hrát taky víc rolí. Jedna je spokojenost – zda jsme spokojení s výší výdělku a nestresujeme se (je podle mě důležité to zdraví rozdělit na psychické a fyzické a vzít v úvahu, že se ovlivňují). Pak velikost příjmu z pohledu kolik si toho můžeme dovolit – lepší a kvalitnější jídlo, lepší lékařskou péči, léky, komfort, bezpečí, teplo, atd. Můžeme si za to „koupit“ zdraví, přinejlepším jej přilepšit, či ovlivnit, ale platí zde samozřejmě, na co jsou ty peníze užity, můžou být využity i na nezdravé věci (a hlavně jídla), která nám škodí a čím větší je příjem, tím víc si tyto negativa dopřáváme. Takže je to subjektviní chápání, které závisí na jedinci, pro co se rozhodne.
Příjem, tedy PENÍZE, můžou hrát i roli času. Můžeme mít příjem bez práce, kdy vyžaduje naší aktivní účast, tím pádem můžemme být pány svého času a jednat s ním podle sebe. Ale zde opět záleží, jak ten čas bude využit, z pohledu zdraví, zda to bude pro něj spíš přínosnější nebo škodlivější.

U všech těch věcí hraje svou roli i společnost – „zdravotní socializace.“ Ovlivnění ostatními: od mala – v rodině, ve škole, v práci a všude. Návyky, které přebíráme od ostatních. Ať už přínosné nebo škodlivé.

Poznámka: Dotazník jsem vyplnil. Nejsem zaměstnanec a já osobně fakticky nepracuji v žádném tom sektoru/odvětví, které je uvedeno, tak jsem vybral „řídící pracovník.“ Ještě jsem uvažoval nad „Pracovník v oblasti prodeje a služeb,“ ale to by nebylo úplně správně (navíc by to ani kvůli příkladům v závorce nesedělo).
Možná je to jen pro lidi v zaměstnaneckém poměru, tak jsem asi neměl vyplňovat. :/ Ale jsou povolání i v nezaměstna­neckém poměru. Podnikání (tedy obchodování i investování) je totiž taky povolání. A podnikatelé (hlavně i OSVČ) tvoří i v ČR hodně velkou část obyvatel. K poměru ke studujícím-nezaměstnaným, nepracujícím na ÚP, ke všem důchodcům a dětem není v ČR zase až o tolik míň podnikatelů jako je zaměstnanců. Podniká vážně velká spousta lidí.
U alk. nápojů jsem všude napsal 0. Pivo, víno i nějakou whiskey si občas dám, ale velmi nepravidelně a určitě né každý týden, spíš tak jednou za měsíc, proto jsem dal nuly. Cigarety nekouřím, ale příležitostně si dám doutník.
A nezharnula jsi jiné drogy. Stejně je to anonymní a drogy podle mě celkem dosta zdraví ovlivní. Někde chybí „jiná možnost.“ Ale nechci rýpat. ;ú