Historie úprav
Odpověděl/a – 17.květen 11:31
Kámen se musí většinou namáčet, aby se jeho póry neucpávaly. Navíc kámen se tolik nedrolí, neopotřebovává, takže déle vydrží. Jednou za čas se má očistit starým zubním kartáčkem.
Můj otec vždy namáčel brousek do vody, ale v odkazu jsem se dočetla, že je vhodný petrolej a lehké oleje, nikoliv jedlý olej.
Různé zdroje, v nichž se diskutuje o broušení.
http://www.knife.cz/Default.aspx?tabid=54&g=posts&t=190
https://www.labuznik.cz/diskuse/brouseni-nozu-6772/
Odpověděl/a – 17.květen 13:45
Kámen se musí většinou namáčet, aby se jeho póry neucpávaly. Navíc kámen se tolik nedrolí, neopotřebovává, takže déle vydrží. Jednou za čas se má očistit starým zubním kartáčkem.
Můj otec vždy namáčel brousek do vody, ale v odkazu jsem se dočetla, že je vhodný petrolej a lehké oleje, nikoliv jedlý olej.
Různé zdroje, v nichž se diskutuje o broušení.
http://www.knife.cz/Default.aspx?tabid=54&g=posts&t=190
https://www.labuznik.cz/diskuse/brouseni-nozu-6772/
--
Nejsem odborník, ale když se dovím něco nového, zajímá mě zdroj a
další informace.
Přrekvapilo mě, že uživatel Schwartzkopf nedoložil svou odpověď odkazem.
Zajímalo by mě, když se brousek objevil před staletími, že tak „vědecky jeho původní výrobci zdůvodňvoovali“ namáčení brousku ve vodě.
Zřejmě to, co uvedl uživatel, platí u moderních brousků.
"V posledních letech se začaly vyrábět i brousky na nože, které jsou složeny ze dvou vrstev a nemají již speciální, zašpičatělý tvar jako brousky na kosy. Jsou obdélníkové a oboustranné, z jedné strany vrstva jemnozrnného pískovce slouží k broušení a druhá strana z jemnější břidlice k dohlazení břitu. Tyto dvouvrstvé brousky se dají použít také k broušení dlátek, hoblíků a nejrůznějších řemeslných nástrojů. Každý řemeslník si totiž nástroje vždy brousil sám a dělá to dodnes. Není to výmysl staromilců, ale má to svůj pádný důvod.
Při broušení na strojních elektrických bruskách se totiž při vysokých rychlostech materiál přehřívá. U některých ocelí už při nízkých teplotách od sta stupňů Celsia dochází k vyžíhání zakalené oceli, která tím ztrácí svou tvrdost. Po takovém zákroku může břit nástroje tak změknout, že se při dalším ostření ohýbá a je prakticky nemožné jej dobře nabrousit. Změknutím břit také ztrácí svou odolnost vůči opotřebení. Proto je prakticky nemožné brousit ruční nástroje jako jsou dláta, hoblíková želízka a tesařské sekery na klasických strojních bruskách, i když jsou dnes na trhu k dostání elektrické kombinované brusy s převodem do pomala a s umělým kamenem. Bohužel, tyto hobby brusy mají velmi tvarově nestálé a hrubé kotouče. Dají se však využít pro velmi hrubé broušení."
http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:K7HQiRZE2bQ
Opravdu budu ráda, když se dovím ze zdroje víc. Děkuji.
Odpověděl/a – 17.květen 15:03
Kámen se musí většinou namáčet, aby se jeho póry neucpávaly. Navíc kámen se tolik nedrolí, neopotřebovává, takže déle vydrží. Jednou za čas se má očistit starým zubním kartáčkem.
Můj otec vždy namáčel brousek do vody, ale v odkazu jsem se dočetla, že je vhodný petrolej a lehké oleje, nikoliv jedlý olej.
Různé zdroje, v nichž se diskutuje o broušení.
http://www.knife.cz/Default.aspx?tabid=54&g=posts&t=190
https://www.labuznik.cz/diskuse/brouseni-nozu-6772/
Stejně uvádí i anglický zdroj
Namáčení zabraňuje ucpávíní pórů a odlétání kovovoých
„třísek“.
https://www.sharpeningsupplies.com/Should-I-Use-My-Sharpening-Stones-Wet-or-Dry-W115.aspx
https://www.sharpeningsupplies.com/Should-I-Use-My-Sharpening-Stones-Wet-or-Dry-W115.aspx
--
Nejsem odborník, ale když se dovím něco nového, zajímá mě zdroj a
další informace.
Přrekvapilo mě, že uživatel Schwartzkopf nedoložil svou odpověď odkazem.
Zajímalo by mě, když se brousek objevil před staletími, že tak „vědecky jeho původní výrobci zdůvodňvoovali“ namáčení brousku ve vodě.
Zřejmě to, co uvedl uživatel, platí u moderních brousků.
"V posledních letech se začaly vyrábět i brousky na nože, které jsou složeny ze dvou vrstev a nemají již speciální, zašpičatělý tvar jako brousky na kosy. Jsou obdélníkové a oboustranné, z jedné strany vrstva jemnozrnného pískovce slouží k broušení a druhá strana z jemnější břidlice k dohlazení břitu. Tyto dvouvrstvé brousky se dají použít také k broušení dlátek, hoblíků a nejrůznějších řemeslných nástrojů. Každý řemeslník si totiž nástroje vždy brousil sám a dělá to dodnes. Není to výmysl staromilců, ale má to svůj pádný důvod.
Při broušení na strojních elektrických bruskách se totiž při vysokých rychlostech materiál přehřívá. U některých ocelí už při nízkých teplotách od sta stupňů Celsia dochází k vyžíhání zakalené oceli, která tím ztrácí svou tvrdost. Po takovém zákroku může břit nástroje tak změknout, že se při dalším ostření ohýbá a je prakticky nemožné jej dobře nabrousit. Změknutím břit také ztrácí svou odolnost vůči opotřebení. Proto je prakticky nemožné brousit ruční nástroje jako jsou dláta, hoblíková želízka a tesařské sekery na klasických strojních bruskách, i když jsou dnes na trhu k dostání elektrické kombinované brusy s převodem do pomala a s umělým kamenem. Bohužel, tyto hobby brusy mají velmi tvarově nestálé a hrubé kotouče. Dají se však využít pro velmi hrubé broušení."
http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:K7HQiRZE2bQ
Opravdu budu ráda, když se dovím ze zdroje víc. Děkuji.