Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 15.květen 12:13

Nedá se srovnat podle množství žihadel, ale podle toho, jak nánásledky má včeli a zmijí jed.

"Mýty o zmijích a smrtelném

mije je plachý tvor. Pokud nás kousne, jde o leknutí nebo reflexivní reakci v krajní nouzi. Jako by si dobře uvědomovala, že její jed nikoho neochromí a dostatečně silný nepřítel má dost času na to, aby jí útok s veškerou vehemencí vrátil.

„Asi v polovině případů nevstříkne had do rány jed,“ říká MUDr. Jiří Valenta z toxinologického centra KAR Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a přední odborník na otravy živočišnými jedy. „Ví, že ho má na lov myší, a ne na člověka. Pokud to ale udělá, dojde u postižených v naprosté většině jen k lokální reakci.“

Zmijí jed není zdaleka tak prudký, jak se o něm soudí. Dokládají to fakta. Každý rok uštknou zmije zhruba devadesát lidí. V naprosté většině nedochází k dramatickým situacím a už vůbec není nutné pacientovi píchnout hadí sérum, tedy protijed.

Smrtí končí přibližně jeden případ za deset roků. Daleko víc lidí zemře každý rok na bodnutí včely nebo vosy a následnou prudkou alergickou reakci, takzvaný anafylaktický šok – asi 2 až 3 lidé do roka.

„Při dramatické reakci na zmijí uštknutí jde obvykle o vážně nemocného člověka, pro kterého představuje hadí jed další zátěž,“ říká doktor Valenta. „A tu už postižený organismus někdy nezvládne.“ atd.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 15.květen 12:35

Nedá se srovnat podle množství žihadel, ale podle toho, jak nánásledky má včeli a zmijí jed.

"Mýty o zmijích a smrtelném

Zmije je plachý tvor. Pokud nás kousne, jde o leknutí nebo reflexivní reakci v krajní nouzi. Jako by si dobře uvědomovala, že její jed nikoho neochromí a dostatečně silný nepřítel má dost času na to, aby jí útok s veškerou vehemencí vrátil.

„Asi v polovině případů nevstříkne had do rány jed,“ říká MUDr. Jiří Valenta z toxinologického centra KAR Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a přední odborník na otravy živočišnými jedy. „Ví, že ho má na lov myší, a ne na člověka. Pokud to ale udělá, dojde u postižených v naprosté většině jen k lokální reakci.“

Zmijí jed není zdaleka tak prudký, jak se o něm soudí. Dokládají to fakta. Každý rok uštknou zmije zhruba devadesát lidí. V naprosté většině nedochází k dramatickým situacím a už vůbec není nutné pacientovi píchnout hadí sérum, tedy protijed.

Smrtí končí přibližně jeden případ za deset roků. Daleko víc lidí zemře každý rok na bodnutí včely nebo vosy a následnou prudkou alergickou reakci, takzvaný anafylaktický šok – asi 2 až 3 lidé do roka.

„Při dramatické reakci na zmijí uštknutí jde obvykle o vážně nemocného člověka, pro kterého představuje hadí jed další zátěž,“ říká doktor Valenta. „A tu už postižený organismus někdy nezvládne.“ atd.