Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 7.únor 16:32

Stalking je prostě obtěžování až ohrožování druhé osoby. Je jedno jaký je úmysl (jak se říká: Cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly).

Tak či tak je jeden pronásledovatel a druhý pronásledovaný – pronásledovaný nepřijímá pozornost pronásledovatele (je mu to vždy nepříjemné – jinak by se tomu neříkal stalking). Pachatel (a on je pachatel) nemusí oběť ohrožovat na zdraví a životě.

Hned wiki: „Stalking je nevhodné chování, projevující se zejména opakovaným fyzickým sledováním, nechtěnými kontakty, dlouhodobým sledováním aktivit určité osoby a sbíráním informací o ní, případně nemístným oslovováním jejích příbuzných, přátel atp.” Nemusí to být všechny uvedené projevy, stačí jeden z nich a už jsi stalker. A taky tím nemístným oslovováním příbuzných nemusí být myšleno, že je vulgární a přímo napdající atd. prostě je to obtěžující, nevhodné a hlavně nechtěné – ostatní to prostě nechcou. Už tím je vlastně napadá – tím, že je obtěžuje, i když „to myslí dobře.“ Je to nevyžádaná pošta, kontakt.

Jednání pronásledovatele nemusí být vůbec vulgární. Přece jen oběť ani nemusí vědět, že je stalkována..
Někdo se nemůže přenést přes rozchod, tak svého bývalého pořád sleduje, na soc. sítích, na věřejnosti atd., sbírá o něm informace – oběť to nemusí ani vědět. I tak je to špatné, nevhodné… je to zkrátka stalking a ten není nikdy dobrý. (to si myslí jen ti stalkeři – „patří jenom mně,“ „chtěl jsem vědět, jak se a jestli je v bezpečí, proto jsem ji/ho sledoval,“ „myslel jsem to dobře, chtěl jsem se jen spřátelit,“ „mám na to právo.“ atd).

Zprávy od stalkera taky můžou být miloučké a slaďoučké jako med a přesto jsou špatné, protože je to stalking = nevyžádané a obtěžující.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 7.únor 16:34

Stalking je prostě obtěžování až ohrožování druhé osoby. Je jedno jaký je úmysl (jak se říká: Cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly).

Tak či tak je jeden pronásledovatel a druhý pronásledovaný – pronásledovaný nepřijímá pozornost pronásledovatele (je mu to vždy nepříjemné – jinak by se tomu neříkal stalking). Pachatel (a on je pachatel) nemusí oběť ohrožovat na zdraví a životě.

Hned wiki: „Stalking je nevhodné chování, projevující se zejména opakovaným fyzickým sledováním, nechtěnými kontakty, dlouhodobým sledováním aktivit určité osoby a sbíráním informací o ní, případně nemístným oslovováním jejích příbuzných, přátel atp.” Nemusí to být všechny uvedené projevy, stačí jeden z nich a už jsi stalker. A taky tím nemístným oslovováním příbuzných nemusí být myšleno, že je vulgární a přímo napdající atd. prostě je to obtěžující, nevhodné a hlavně nechtěné – ostatní to prostě nechcou. Už tím je vlastně napadá – tím, že je obtěžuje, i když „to myslí dobře.“ Je to nevyžádaná pošta, kontakt.

Jednání pronásledovatele nemusí být vůbec vulgární. Přece jen oběť ani nemusí vědět, že je stalkována..
Někdo se nemůže přenést přes rozchod, tak svého bývalého pořád sleduje, na soc. sítích, na věřejnosti atd., sbírá o něm informace – oběť to nemusí ani vědět. I tak je to špatné, nevhodné… je to zkrátka stalking a ten není nikdy dobrý. (to si myslí jen ti stalkeři – „patří jenom mně,“ „chtěl jsem vědět, jak se má a jestli je v bezpečí, proto jsem ji/ho sledoval,“ „myslel jsem to dobře, chtěl jsem se jen spřátelit,“ „myslel jsem to dobře, a neměl jsem zlý úmysl“ „mám na to právo,.“ atd).

Zprávy od stalkera můžou být miloučké a slaďoučké jako med a přesto jsou špatné, protože je to stalking = nevyžádané a obtěžující.