Historie úprav
Odpověděl/a – 9.říjen 9:36
Jak vysvětlují odborníci?
Retro mánie
Právě retro mánie je současný fenomén. Faktorů, proč po retro produktech lidé sahají, je víc. „Jedním z nich může být probuzený lokálpatriotismus a únava z globalizace. Je to určitě nostalgie. Ohlížení se za dobou, kdy dnešní padesátníci a výš vzpomínají na dobu, kdy byli zcela fit, prožívali první lásky a neřešili hypotéky. To, že se ta láska odehrávala v nějakých politických kulisách a že na byty se tenkrát čekalo roky a další roky pak na telefonní přípojku, očistí milosrdná paměť,“ míní Petrov.
I mladší ročníky po retru rádi sáhnou, protože je prostě cool. Toho využívají retro marketéři, kteří s emocemi umějí dobře pracovat. Jejich úsilí se dobře odráží třeba v retro týdnech obchodní sítě Lidl. „Pro ně je zpočátku extrémně důležité, že stále žijí pamětníci. Ale jen zpočátku. Časem tahle koule na sebe začne nabalovat další vrstvy – tentokrát už minulostí nijak nezatížených generací,“ konstatuje Petrov.
Retro značky přitom nemusejí vůbec splňovat kritérium původu – třeba spotřebiče Eta už se nedělají v Hlinsku, žvýkačky Pedro se taky do obchodů nedostávají z Velimi a ani kola Favorit nepocházejí z Rokycan.
Výrobci se už ale neobávají přihlásit se k tradici sahající do socialismu, přitom právě to bylo po listopadu 1989 tabu. S ničím, co bylo za komunismu, nechtěl mít nikdo nic společného. „Dnes je to jinak, dokonce vidíme, že i u tak kontroverzního sortimentu, jako jsou masné výrobky, se producenti hlásí k oborovým normám ze 70. let,“ dává příklad Petrov.
Tím nahrávají některým zákazníkům, kteří na minulost vzpomínají s nostalgií. Stěžují si, že kvalita je horší než za komunismu. Je to skutečně tak? Nebo je to tím, že si lidi minulost spíš přikrášlují."
Často ale dochází k sebeklamu – více v odkazu.
Odpověděl/a – 9.říjen 9:36
Jak vysvětlují odborníci?
" Retro mánie
Právě retro mánie je současný fenomén. Faktorů, proč po retro produktech lidé sahají, je víc. „Jedním z nich může být probuzený lokálpatriotismus a únava z globalizace. Je to určitě nostalgie. Ohlížení se za dobou, kdy dnešní padesátníci a výš vzpomínají na dobu, kdy byli zcela fit, prožívali první lásky a neřešili hypotéky. To, že se ta láska odehrávala v nějakých politických kulisách a že na byty se tenkrát čekalo roky a další roky pak na telefonní přípojku, očistí milosrdná paměť,“ míní Petrov.
I mladší ročníky po retru rádi sáhnou, protože je prostě cool. Toho využívají retro marketéři, kteří s emocemi umějí dobře pracovat. Jejich úsilí se dobře odráží třeba v retro týdnech obchodní sítě Lidl. „Pro ně je zpočátku extrémně důležité, že stále žijí pamětníci. Ale jen zpočátku. Časem tahle koule na sebe začne nabalovat další vrstvy – tentokrát už minulostí nijak nezatížených generací,“ konstatuje Petrov.
Retro značky přitom nemusejí vůbec splňovat kritérium původu – třeba spotřebiče Eta už se nedělají v Hlinsku, žvýkačky Pedro se taky do obchodů nedostávají z Velimi a ani kola Favorit nepocházejí z Rokycan.
Výrobci se už ale neobávají přihlásit se k tradici sahající do socialismu, přitom právě to bylo po listopadu 1989 tabu. S ničím, co bylo za komunismu, nechtěl mít nikdo nic společného. „Dnes je to jinak, dokonce vidíme, že i u tak kontroverzního sortimentu, jako jsou masné výrobky, se producenti hlásí k oborovým normám ze 70. let,“ dává příklad Petrov.
Tím nahrávají některým zákazníkům, kteří na minulost vzpomínají s nostalgií. Stěžují si, že kvalita je horší než za komunismu. Je to skutečně tak? Nebo je to tím, že si lidi minulost spíš přikrášlují."
Často ale dochází k sebeklamu – více v odkazu.