Historie úprav
Odpověděl/a – 8.září 18:24
Ještě doplním svou odpověď z archivu Jde o půlvod slova. a jeho užívání. 0,
"Adjektivum zhůvěřilý má kolem sebe celou menší čeleď: zhůvěřile, zhůvěřilost, zhůvěřilec. Ta slova jsou jako ponorná řeka. Jejich kořen se vidí ve staročeském přídavném jménu uvirý ‚křivý‘. Pak doklady mizejí, ale např. v nářečích přežívá zhouvěřelé dřevo (tj. zkroucené) nebo zhověřilý člověk (zlenivělý).
V 60. letech prodělala tato slovní čeleď konjunkturu, která (podle jedné z klientek jazykové poradny) začala Drdovými Dalskabáty. Další doklady se najdou u Lenky Haškové (zhůvěřile jsme se smály), Ivana Kříže (nesnáze a zhůvěřilosti) nebo Jindřišky Smetanové. Ta píše o podivínském holiči, k němuž dovedla syna na ostříhání, aby se cosi dověděla, a své vnitřní dilema popisuje takto: Měla bych se vykašlat na budovatele Suezu, měla bych především sledovat holiče a nepřipustit jakoukoli zhůvěřilost na vlastním dítěti. Snad nejznámější doklad je ze Štaidlovy a Černého písničky Trezor: Jenže potom v naší vile / chovala se zhůvěřile. Dokonce i Rudé právo napsalo v roce 1969 napadl zhůvěřilec chodce boxerem. V 90. letech se slova dostala znovu do oběhu.
K čemu nám ty výrazy jsou? Původní význam adjektiva zhůvěřilý, ať už ‚křivý‘ nebo ‚křivácký, (společensky) nepřístojný‘, zná málokdo. Sahá se po něm právě pro jeho neprůhlednost; proto, že „jaksi“ připomíná něco o důvěře (srov. slovenské zdôveriť sa) nebo o přílišné důvěrnosti – ale zejména připomíná slovo zhovadilý, jenže není tak silné a není žalovatelné. Je tedy jeho volba úhybný manévr, asi jako se doporučovalo, když už se člověku dere na jazyk krucifix!, udělat z toho třeba kru-tí brko." atd.
Odpověděl/a – 8.září 18:34
Ještě doplním svou odpověď z archivu na otázku „Co vlastně znamená slovo "zhůvěřile“ ?
Původ slova a další podrobnosti.
"Adjektivum zhůvěřilý má kolem sebe celou menší čeleď: zhůvěřile, zhůvěřilost, zhůvěřilec. Ta slova jsou jako ponorná řeka. Jejich kořen se vidí ve staročeském přídavném jménu uvirý ‚křivý‘. Pak doklady mizejí, ale např. v nářečích přežívá zhouvěřelé dřevo (tj. zkroucené) nebo zhověřilý člověk (zlenivělý).
V 60. letech prodělala tato slovní čeleď konjunkturu, která (podle jedné z klientek jazykové poradny) začala Drdovými Dalskabáty. Další doklady se najdou u Lenky Haškové (zhůvěřile jsme se smály), Ivana Kříže (nesnáze a zhůvěřilosti) nebo Jindřišky Smetanové. Ta píše o podivínském holiči, k němuž dovedla syna na ostříhání, aby se cosi dověděla, a své vnitřní dilema popisuje takto: Měla bych se vykašlat na budovatele Suezu, měla bych především sledovat holiče a nepřipustit jakoukoli zhůvěřilost na vlastním dítěti. Snad nejznámější doklad je ze Štaidlovy a Černého písničky Trezor: Jenže potom v naší vile / chovala se zhůvěřile. Dokonce i Rudé právo napsalo v roce 1969 napadl zhůvěřilec chodce boxerem. V 90. letech se slova dostala znovu do oběhu.
K čemu nám ty výrazy jsou? Původní význam adjektiva zhůvěřilý, ať už ‚křivý‘ nebo ‚křivácký, (společensky) nepřístojný‘, zná málokdo. Sahá se po něm právě pro jeho neprůhlednost; proto, že „jaksi“ připomíná něco o důvěře (srov. slovenské zdôveriť sa) nebo o přílišné důvěrnosti – ale zejména připomíná slovo zhovadilý, jenže není tak silné a není žalovatelné. Je tedy jeho volba úhybný manévr, asi jako se doporučovalo, když už se člověku dere na jazyk krucifix!, udělat z toho třeba kru-tí brko." atd.
Odpověděl/a – 9.září 8:57
Ještě doplním svou odpověď z archivu na otázku „Co vlastně znamená slovo "zhůvěřile“?
Odkaz na ni vložil uživatel wendyX.
Doplňuji původ slova a další podrobnosti.
"Adjektivum zhůvěřilý má kolem sebe celou menší čeleď: zhůvěřile, zhůvěřilost, zhůvěřilec. Ta slova jsou jako ponorná řeka. Jejich kořen se vidí ve staročeském přídavném jménu uvirý ‚křivý‘. Pak doklady mizejí, ale např. v nářečích přežívá zhouvěřelé dřevo (tj. zkroucené) nebo zhověřilý člověk (zlenivělý).
V 60. letech prodělala tato slovní čeleď konjunkturu, která (podle jedné z klientek jazykové poradny) začala Drdovými Dalskabáty. Další doklady se najdou u Lenky Haškové (zhůvěřile jsme se smály), Ivana Kříže (nesnáze a zhůvěřilosti) nebo Jindřišky Smetanové. Ta píše o podivínském holiči, k němuž dovedla syna na ostříhání, aby se cosi dověděla, a své vnitřní dilema popisuje takto: Měla bych se vykašlat na budovatele Suezu, měla bych především sledovat holiče a nepřipustit jakoukoli zhůvěřilost na vlastním dítěti. Snad nejznámější doklad je ze Štaidlovy a Černého písničky Trezor: Jenže potom v naší vile / chovala se zhůvěřile. Dokonce i Rudé právo napsalo v roce 1969 napadl zhůvěřilec chodce boxerem. V 90. letech se slova dostala znovu do oběhu.
K čemu nám ty výrazy jsou? Původní význam adjektiva zhůvěřilý, ať už ‚křivý‘ nebo ‚křivácký, (společensky) nepřístojný‘, zná málokdo. Sahá se po něm právě pro jeho neprůhlednost; proto, že „jaksi“ připomíná něco o důvěře (srov. slovenské zdôveriť sa) nebo o přílišné důvěrnosti – ale zejména připomíná slovo zhovadilý, jenže není tak silné a není žalovatelné. Je tedy jeho volba úhybný manévr, asi jako se doporučovalo, když už se člověku dere na jazyk krucifix!, udělat z toho třeba kru-tí brko." atd.
Odpověděl/a – 9.září 9:04
Ještě doplním svou odpověď z archivu na otázku „Co vlastně znamená slovo "zhůvěřile“?
"Stačilo zapátrat v archivu a měl jste odppvěď hned.
Sama jsem vložila stejnou otázku.
Zhůvěřile = zhovadile,,nepřístojně, sprostě, buransky.. Slovo
vzniklo jako neologismus v písni Trezor a ujalo se.
Doplňuji:
Autor Michal Novotný vysvětluje „Zhůvěřile podruhé“ v odkazu
http://www.rozhlas.cz/…
„Vždyť zkuste jinak vyjádřit jedním slovem, že počínání našeho bližního je příliš suverénní, příliš důvěrné (ať už ve vztahu k lidem či k dané problematice) a přitom – s odpuštěním – zhovadilé, buranské. Prostě – zhůvěřilé.“ ( Citát autora z článku P. Nejedlého).
Odkaz na ni vložil uživatel wendyX.
Doplňuji původ slova a další podrobnosti.
"Adjektivum zhůvěřilý má kolem sebe celou menší čeleď: zhůvěřile, zhůvěřilost, zhůvěřilec. Ta slova jsou jako ponorná řeka. Jejich kořen se vidí ve staročeském přídavném jménu uvirý ‚křivý‘. Pak doklady mizejí, ale např. v nářečích přežívá zhouvěřelé dřevo (tj. zkroucené) nebo zhověřilý člověk (zlenivělý).
V 60. letech prodělala tato slovní čeleď konjunkturu, která (podle jedné z klientek jazykové poradny) začala Drdovými Dalskabáty. Další doklady se najdou u Lenky Haškové (zhůvěřile jsme se smály), Ivana Kříže (nesnáze a zhůvěřilosti) nebo Jindřišky Smetanové. Ta píše o podivínském holiči, k němuž dovedla syna na ostříhání, aby se cosi dověděla, a své vnitřní dilema popisuje takto: Měla bych se vykašlat na budovatele Suezu, měla bych především sledovat holiče a nepřipustit jakoukoli zhůvěřilost na vlastním dítěti. Snad nejznámější doklad je ze Štaidlovy a Černého písničky Trezor: Jenže potom v naší vile / chovala se zhůvěřile. Dokonce i Rudé právo napsalo v roce 1969 napadl zhůvěřilec chodce boxerem. V 90. letech se slova dostala znovu do oběhu.
K čemu nám ty výrazy jsou? Původní význam adjektiva zhůvěřilý, ať už ‚křivý‘ nebo ‚křivácký, (společensky) nepřístojný‘, zná málokdo. Sahá se po něm právě pro jeho neprůhlednost; proto, že „jaksi“ připomíná něco o důvěře (srov. slovenské zdôveriť sa) nebo o přílišné důvěrnosti – ale zejména připomíná slovo zhovadilý, jenže není tak silné a není žalovatelné. Je tedy jeho volba úhybný manévr, asi jako se doporučovalo, když už se člověku dere na jazyk krucifix!, udělat z toho třeba kru-tí brko." atd.
Odpověděl/a – 9.září 11:33
Ještě doplním svou odpověď z archivu na otázku „Co vlastně znamená slovo "zhůvěřile“?
https://www.odpovedi.cz/otazky/co-vlastne-znamena-slovo-zhuverile
"Stačilo zapátrat v archivu a měl jste odpověď hned.
Sama jsem vložila stejnou otázku.
https://www.odpovedi.cz/otazky/o-cem-uvazoval-david-rath-jak-se-chovala-dama-v-gottove-pisni
https://www.odpovedi.cz/otazky/jaky-je-vyznam-slovo-zhuverilost
Zhůvěřile = zhovadile,,nepřístojně, sprostě, buransky.. Slovo
vzniklo jako neologismus v písni Trezor a ujalo se.
Doplňuji:
Autor Michal Novotný vysvětluje „Zhůvěřile podruhé“ v odkazu
http://www.rozhlas.cz/…
„Vždyť zkuste jinak vyjádřit jedním slovem, že počínání našeho bližního je příliš suverénní, příliš důvěrné (ať už ve vztahu k lidem či k dané problematice) a přitom – s odpuštěním – zhovadilé, buranské. Prostě – zhůvěřilé.“ ( Citát autora z článku P. Nejedlého).
Odkaz na ni vložil uživatel wendyX.
Doplňuji původ slova a další podrobnosti.
"Adjektivum zhůvěřilý má kolem sebe celou menší čeleď: zhůvěřile, zhůvěřilost, zhůvěřilec. Ta slova jsou jako ponorná řeka. Jejich kořen se vidí ve staročeském přídavném jménu uvirý ‚křivý‘. Pak doklady mizejí, ale např. v nářečích přežívá zhouvěřelé dřevo (tj. zkroucené) nebo zhověřilý člověk (zlenivělý).
V 60. letech prodělala tato slovní čeleď konjunkturu, která (podle jedné z klientek jazykové poradny) začala Drdovými Dalskabáty. Další doklady se najdou u Lenky Haškové (zhůvěřile jsme se smály), Ivana Kříže (nesnáze a zhůvěřilosti) nebo Jindřišky Smetanové. Ta píše o podivínském holiči, k němuž dovedla syna na ostříhání, aby se cosi dověděla, a své vnitřní dilema popisuje takto: Měla bych se vykašlat na budovatele Suezu, měla bych především sledovat holiče a nepřipustit jakoukoli zhůvěřilost na vlastním dítěti. Snad nejznámější doklad je ze Štaidlovy a Černého písničky Trezor: Jenže potom v naší vile / chovala se zhůvěřile. Dokonce i Rudé právo napsalo v roce 1969 napadl zhůvěřilec chodce boxerem. V 90. letech se slova dostala znovu do oběhu.
K čemu nám ty výrazy jsou? Původní význam adjektiva zhůvěřilý, ať už ‚křivý‘ nebo ‚křivácký, (společensky) nepřístojný‘, zná málokdo. Sahá se po něm právě pro jeho neprůhlednost; proto, že „jaksi“ připomíná něco o důvěře (srov. slovenské zdôveriť sa) nebo o přílišné důvěrnosti – ale zejména připomíná slovo zhovadilý, jenže není tak silné a není žalovatelné. Je tedy jeho volba úhybný manévr, asi jako se doporučovalo, když už se člověku dere na jazyk krucifix!, udělat z toho třeba kru-tí brko." atd.
Odpověděl/a – 9.září 12:56
Ještě doplním svou odpověď z archivu na otázku „Co vlastně znamená slovo "zhůvěřile“?
https://www.odpovedi.cz/otazky/co-vlastne-znamena-slovo-zhuverile
"Stačilo zapátrat v archivu a měl jste odpověď hned.
Sama jsem vložila stejnou otázku.
https://www.odpovedi.cz/otazky/o-cem-uvazoval-david-rath-jak-se-chovala-dama-v-gottove-pisni
https://www.odpovedi.cz/otazky/jaky-je-vyznam-slovo-zhuverilost
Zhůvěřile = zhovadile,,nepřístojně, sprostě, buransky.. Slovo
vzniklo jako neologismus v písni Trezor a ujalo se.
Doplňuji:
Autor Michal Novotný vysvětluje „Zhůvěřile podruhé“ v odkazu
http://www.rozhlas.cz/…
„Vždyť zkuste jinak vyjádřit jedním slovem, že počínání našeho bližního je příliš suverénní, příliš důvěrné (ať už ve vztahu k lidem či k dané problematice) a přitom – s odpuštěním – zhovadilé, buranské. Prostě – zhůvěřilé.“ ( Citát autora z článku P. Nejedlého).
Odkaz na ni vložil uživatel wendyX.
Doplňuji původ slova a další podrobnosti.
"Adjektivum zhůvěřilý má kolem sebe celou menší čeleď: zhůvěřile, zhůvěřilost, zhůvěřilec. Ta slova jsou jako ponorná řeka. Jejich kořen se vidí ve staročeském přídavném jménu uvirý ‚křivý‘. Pak doklady mizejí, ale např. v nářečích přežívá zhouvěřelé dřevo (tj. zkroucené) nebo zhověřilý člověk (zlenivělý).
V 60. letech prodělala tato slovní čeleď konjunkturu, která (podle jedné z klientek jazykové poradny) začala Drdovými Dalskabáty. Další doklady se najdou u Lenky Haškové (zhůvěřile jsme se smály), Ivana Kříže (nesnáze a zhůvěřilosti) nebo Jindřišky Smetanové. Ta píše o podivínském holiči, k němuž dovedla syna na ostříhání, aby se cosi dověděla, a své vnitřní dilema popisuje takto: Měla bych se vykašlat na budovatele Suezu, měla bych především sledovat holiče a nepřipustit jakoukoli zhůvěřilost na vlastním dítěti. Snad nejznámější doklad je ze Štaidlovy a Černého písničky Trezor: Jenže potom v naší vile / chovala se zhůvěřile. Dokonce i Rudé právo napsalo v roce 1969 napadl zhůvěřilec chodce boxerem. V 90. letech se slova dostala znovu do oběhu.
K čemu nám ty výrazy jsou? Původní význam adjektiva zhůvěřilý, ať už ‚křivý‘ nebo ‚křivácký, (společensky) nepřístojný‘, zná málokdo. Sahá se po něm právě pro jeho neprůhlednost; proto, že „jaksi“ připomíná něco o důvěře (srov. slovenské zdôveriť sa) nebo o přílišné důvěrnosti – ale zejména připomíná slovo zhovadilý, jenže není tak silné a není žalovatelné. Je tedy jeho volba úhybný manévr, asi jako se doporučovalo, když už se člověku dere na jazyk krucifix!, udělat z toho třeba kru-tí brko." atd.
Odpověděl/a – 9.září 17:31
Ještě doplním svou odpověď z archivu na otázku „Co vlastně znamená slovo "zhůvěřile“?
https://www.odpovedi.cz/otazky/co-vlastne-znamena-slovo-zhuverile
"Stačilo zapátrat v archivu a měl jste odpověď hned.
Sama jsem vložila stejnou otázku.
https://www.odpovedi.cz/otazky/o-cem-uvazoval-david-rath-jak-se-chovala-dama-v-gottove-pisni
https://www.odpovedi.cz/otazky/jaky-je-vyznam-slovo-zhuverilost
Zhůvěřile = zhovadile,,nepřístojně, sprostě, buransky.. Slovo
vzniklo jako neologismus v písni Trezor a ujalo se.
Doplňuji:
Autor Michal Novotný vysvětluje „Zhůvěřile podruhé“ v odkazu
http://www.rozhlas.cz/…
„Vždyť zkuste jinak vyjádřit jedním slovem, že počínání našeho bližního je příliš suverénní, příliš důvěrné (ať už ve vztahu k lidem či k dané problematice) a přitom – s odpuštěním – zhovadilé, buranské. Prostě – zhůvěřilé.“ ( Citát autora z článku P. Nejedlého).
Odkaz na ni vložil uživatel wendyX.
Doplňuji původ slova a další podrobnosti.
"Adjektivum zhůvěřilý má kolem sebe celou menší čeleď: zhůvěřile, zhůvěřilost, zhůvěřilec. Ta slova jsou jako ponorná řeka. Jejich kořen se vidí ve staročeském přídavném jménu uvirý ‚křivý‘. Pak doklady mizejí, ale např. v nářečích přežívá zhouvěřelé dřevo (tj. zkroucené) nebo zhověřilý člověk (zlenivělý).
V 60. letech prodělala tato slovní čeleď konjunkturu, která (podle jedné z klientek jazykové poradny) začala Drdovými Dalskabáty. Další doklady se najdou u Lenky Haškové (zhůvěřile jsme se smály), Ivana Kříže (nesnáze a zhůvěřilosti) nebo Jindřišky Smetanové. Ta píše o podivínském holiči, k němuž dovedla syna na ostříhání, aby se cosi dověděla, a své vnitřní dilema popisuje takto: Měla bych se vykašlat na budovatele Suezu, měla bych především sledovat holiče a nepřipustit jakoukoli zhůvěřilost na vlastním dítěti. Snad nejznámější doklad je ze Štaidlovy a Černého písničky Trezor: Jenže potom v naší vile / chovala se zhůvěřile. Dokonce i Rudé právo napsalo v roce 1969 napadl zhůvěřilec chodce boxerem. V 90. letech se slova dostala znovu do oběhu.
K čemu nám ty výrazy jsou? Původní význam adjektiva zhůvěřilý, ať už ‚křivý‘ nebo ‚křivácký, (společensky) nepřístojný‘, zná málokdo. Sahá se po něm právě pro jeho neprůhlednost; proto, že „jaksi“ připomíná něco o důvěře (srov. slovenské zdôveriť sa) nebo o přílišné důvěrnosti – ale zejména připomíná slovo zhovadilý, jenže není tak silné a není žalovatelné. Je tedy jeho volba úhybný manévr, asi jako se doporučovalo, když už se člověku dere na jazyk krucifix!, udělat z toho třeba kru-tí brko." atd.
--
V odkazu, který vložil Wendy10, je stejnýj zdroj, který uvedla marci1
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7403
