Historie úprav
Odpověděl/a – 4.září 9:46
Ne klaždý má schopnost dobře mluvit, argumentovat atd., jiný zase neumí psát, tedy hodit své myšlenky na paoír.
Pokud jde o půsiobení na ostatní,. větší účinekl má slovo mluvené. Bezprostřední řeč, její pronášení s nadšením,. přesvědčením, argumentací atd. víc n na posluchače působí.
Záleží na tom, zda řečník umí posluchače přesvědčit, zda působí opravdově, i když nemá třeba pravdu. Vkládá do svého projevu emoce,. dovede manipulovat,. přesvědčit o nemožném a získat je pro určitou věc.
Při mluvené řeči tedy záleží nejen na obsahu, ale i na formě.. Nepoužívá tzv.l vatu, které někdy slouží kla nacházení slov, ale snižuje jakykový orojev. Důležitá je tedy i srozumitelnost, artikulace, správný slovnío i větný přízvuk, atd.
Máte-li zájem, pročtěte sio názor jazykovědce Klarla Olivy, bývalého
ředitele ÚJCAV, který se vyjádřil k projevu některých politiků¨¨
Tento expert na češtinu hodnotil úroveň tehdejších kandidátů na
prezidenta.
L Miloš Zeman je jistě skvělý rétor. Občas ovšem nejde daleko pro vulgaritu, mám ale velmi silný dojem, že to není jeho přirozené jazykové chování. Že je to spíše kalkul, aby se zalíbil té vrstvě svých voličů, kteří mají nejblíže k hospodě čtvrté cenové skupiny.
Tím se třeba liší od Andreje Babiše, který se zejména v emočně vypjaté situaci bez užití vulgarit zřejmě neumí obejít. Obecně vzato – ten, kdo neumí rozlišovat mezi kultivovaným vyjadřováním a vulgaritami, velmi omezuje rejstřík svých výrazových možností. To je jako kdybyste chodila jen ve večerních šatech, nebo zase jen v tričku, ale neuměla to prostřídat dle situace.
Naopak vyjadřování Michala Horáčka a Jiřího Drahoše je z hlediska jazykové formy bezvadné, pochválil bych je za výbornou češtinu.
Zato Topolánkovy obraty typu „chlapů s gulama“ i jeho neverbální vyjadřování – známe gesto „Kalousku, jsi jednička“ – svědčí o zcela jiné úrovni jazykové a vůbec komunikační kultivovanosti." atd.
Odpověděl/a – 4.září 10:10
Řeč je starší než psaní. Nejde jen o řeč mluvenou,. tedy verbální, ale i o mimika, gesta, řeč rukou. atd.
Dorozumíváme se i pomocí symbolů – na oblečení,. u spotřebičů, dopravní značky, zvuky sirény, znaková řeč atd.
Pokud člověk mluví k jiným osobám, ne to zvládá.
Mnozí nemají schopnost dobře mluvit, argumentovat atd. Často to ani neumí, jsou nejistí. Jiní zase neumí psát, tedy hodit své myšlenky na papír.
Pokud jde o působení na ostatní,. větší účinek má slovo mluvené. Bezprostřední řeč, její pronášení s nadšením,. přesvědčením, argumentací atd.
Záleží na tom, zda řečník umí posluchače přesvědčit, zda působí opravdově, i když nemá třeba pravdu. Vkládá do svého projevu emoce,. dovede manipulovat,. přesvědčit o nemožném a získat je pro určitou věc.
„Přece stokrát opakovaná lež se stává pravdou.“
Tento výrok se neoprávněně připisuje bývalému německému ministrovi propagandy Josephu Goebbelsovi, protože využíval mluvené slovo.
Při mluvené řeči tedy záleží nejen na obsahu, ale i na formě.. Nepoužívá tzv. vatu, které někdy slouží k nacházení slov, ale snižuje jazykový projev. Důležitá je tedy i srozumitelnost, artikulace, správný slovní i větný přízvuk, atd.
Máte-li zájem, pročtěte si názor jazykovědce Karla Olivy, bývalého ředitele ÚJCAV, který se vyjádřil k projevu některých politiků,.
Tento expert na češtinu hodnotil úroveň tehdejších kandidátů na
prezidenta.
" Miloš Zeman je jistě skvělý rétor. Občas ovšem nejde daleko pro
vulgaritu, mám ale velmi silný dojem, že to není jeho přirozené jazykové
chování. Že je to spíše kalkul, aby se zalíbil té vrstvě svých
voličů, kteří mají nejblíže k hospodě čtvrté cenové skupiny.
Tím se třeba liší od Andreje Babiše, který se zejména v emočně vypjaté situaci bez užití vulgarit zřejmě neumí obejít. Obecně vzato – ten, kdo neumí rozlišovat mezi kultivovaným vyjadřováním a vulgaritami, velmi omezuje rejstřík svých výrazových možností. To je jako kdybyste chodila jen ve večerních šatech, nebo zase jen v tričku, ale neuměla to prostřídat dle situace.
Naopak vyjadřování Michala Horáčka a Jiřího Drahoše je z hlediska jazykové formy bezvadné, pochválil bych je za výbornou češtinu.
Zato Topolánkovy obraty typu „chlapů s gulama“ i jeho neverbální vyjadřování – známe gesto „Kalousku, jsi jednička“ – svědčí o zcela jiné úrovni jazykové a vůbec komunikační kultivovanosti." atd.
Odpověděl/a – 4.září 16:01
Řeč je starší než psaní. Nejde jen o řeč mluvenou,. tedy verbální, ale i o mimika, gesta, řeč rukou. atd.
Dorozumíváme se i pomocí symbolů – na oblečení,. u spotřebičů, dopravní značky, zvuky sirény, znaková řeč atd.
Pokud člověk mluví k jiným osobám, ne vždy to umí a zvládá.
Mnozí nemají schopnost dobře mluvit, argumentovat atd. Často to ani neumí, jsou nejistí. Jiní zase neumí psát, tedy hodit své myšlenky na papír.
Pokud jde o působení na ostatní, větší účinek má slovo mluvené. Bezprostřední řeč, její pronášení s nadšením,. přesvědčením, argumentací atd.
Záleží na tom, zda řečník umí posluchače přesvědčit, zda působí opravdově, i když nemá třeba pravdu. Vkládá do svého projevu emoce,. dovede manipulovat, přesvědčit o nemožném a získat je pro určitou věc.
„Přece stokrát opakovaná lež se stává pravdou.“
Tento výrok se neoprávněně připisuje bývalému říšskému ministrovi propagandy Goebbelsovi, protože využíval mluvené slovo.
Při mluvené řeči tedy záleží nejen na obsahu, ale i na formě.. Nepoužívá tzv. vatu, která někdy slouží k nacházení slov, ale snižuje jazykový projev. Důležitá je tedy i srozumitelnost, artikulace, správný slovní i větný přízvuk, atd.
Máte-li zájem, pročtěte si názor jazykovědce Karla Olivy, bývalého ředitele ÚJCAV, který se vyjádřil k projevu některých politiků,.
Tento expert na češtinu hodnotil úroveň tehdejších kandidátů na prezidenta.
" Miloš Zeman je jistě skvělý rétor. Občas ovšem nejde daleko pro vulgaritu, mám ale velmi silný dojem, že to není jeho přirozené jazykové chování. Že je to spíše kalkul, aby se zalíbil té vrstvě svých voličů, kteří mají nejblíže k hospodě čtvrté cenové skupiny.
Tím se třeba liší od Andreje Babiše, který se zejména v emočně vypjaté situaci bez užití vulgarit zřejmě neumí obejít. Obecně vzato – ten, kdo neumí rozlišovat mezi kultivovaným vyjadřováním a vulgaritami, velmi omezuje rejstřík svých výrazových možností. To je jako kdybyste chodila jen ve večerních šatech, nebo zase jen v tričku, ale neuměla to prostřídat dle situace.
Naopak vyjadřování Michala Horáčka a Jiřího Drahoše je z hlediska jazykové formy bezvadné, pochválil bych je za výbornou češtinu.
Zato Topolánkovy obraty typu „chlapů s gulama“ i jeho neverbální vyjadřování – známe gesto „Kalousku, jsi jednička“ – svědčí o zcela jiné úrovni jazykové a vůbec komunikační kultivovanosti." atd.