Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 9.červen 3:55

Kde čerpáte ty bludy??? 😁

Potravin, zeleniny a ovoce byl dostatek a hlavně kvalitních.
Pravdou je, že výživové trendy/strava byla jiná. Více české klasiky.
Velmi se dbalo na to, aby učňovská mládež „budující socialismus“ (50. léta) měla v internátech dostatekk hodnotné stravy. Zejména v těžkém průmyslu. To ještě v době, kdy byly potraviny na lístky.
Po válce byl větší hlad a bída v Německu, než u nás…

Do 70. let 20. století byly potraviny, maso, vejce všechny v kvalitě BIO!!! (viz. pan Sapík, který „poučil“, tedy informoval i kuchaříčky z pořadu „Kluci v akci“.

Přihnojovat začali uměle zemědělci pro honbu za vyššími výnosy podle „Západu“…
Zdaleka ne tak nebezpečně.
Tam také řezníci začali „máčet“ a nasvěcovat maso na pultech (aby vydeželo déle, včetně toho již zasmrádlého) v době, kdy se u nás prodávalo maso „zdravé“. Vyprávěli (70. – 90. léta) ti, kteří se legálně vystěhovali do NSR a jezdili domů za příbuznými.
Normy pro výrobu potravin jsme měli velmi přísné a dodržovaly se mnohem častěji, než dnes.
Školní jídelníček byl vyvážený, větší porce masa, bezmasé dny.
Výživoví poradci se moc nenosili 😉.
Jídelníček sestavovali odborníci, tedy dietní sestry a lékaři dietologové (specialisté gastroenterologové a diabetologové).

V obchodech nebylo tolik nebezpečných a nezdravých potravin jako dnes. Vařilo se doma zdravě a peklo domácí sladké.

Prohřeškem již válečné a poválečné doby byl „umělý tuk“ a slunečnicový olej (Kunerol, Sana, Visa, 100% tuky, Hera apod.).

V zelenině a ovoci byly vitamíny a minerální prvky (pole se hnojila spíše přirozeně, v každém JZD a Státních statcích byly krávy. Mrva se vyvážela na pole).
Dnes v té marketové zelenině vitamíny nehledejte. Pokud v ní jsou, tak jen proto, že byla (někdy) rozumně člověkem přihnojena
Tedy BIO bylo převážně vše.
Obezita byla vzácností. Méně stresu, více pohybu, žádné vysedávání u PC obrazovek a her.

Neznali jsme geneticky upravované plodiny (Evropa je ze 70% závislá na GM, krmí se tím dobytek) ani potraviny.
Pšenice byla pšenicí, ne bakelit.

Tam, kde byla vysoká koupěschopnost (prů,yslová města) byl někdy nedostatek masa (bůček a játra byly podpultovja). V JČ, kam jsem jako dítě a nladá jezdile byl v menších městech (i v Písku) vždy všeho dost. Salám !uherák“ a Poličan se tam kupoval na deka, u nás na západě Čech na šišky…. Ovoce tam na kusy, u nás na kila (proto ho byl někdy, ne stále nedostatek).
Ryb byl v „rybárně“ (čerstvé a plavající v nádržích) i mražených dostatek a cenově dostupné.
To, že banány byly zboží „sezonní“ (listopad – duben asi tak…) bylo jen dobře. Není to spolu s dalším exotickým zbožím pro Středoevropana žádné terno….
Pomeranče se mají jíst v létě a možná při horečce v zimě a to jen proto, že ochlazují organismus a stahují cévy. Tehdy však byly za valuty kolen Vánoc pro socialistické země dostupnější. V závislosti na tom, s kým vývážející země zrovna sympatizovaly. Mně tehdy chutnaly jen „krvavé“ pomeranče. A o ty červené jsem tady „nezavadila“ asi 40 let.
Pomeranče nekonzumuji vůbec. Banány tak 5ks do měsíce a méně.

Většina obyvatel žádné potíže neměla.
Někteří si pěstovali na poli a zahrádkách své a prodávali přebytky.
Chovali krávy, prasata, drůbež.
I my z města jsme si od nich snadno koupili domácí vejce, kuře nebo králíka, případně mléko od 1 krávy (ne žádné slitky). ☹/(

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 9.červen 3:56

Kde čerpáte ty bludy??? 😁

Potravin, zeleniny a ovoce byl dostatek a hlavně kvalitních.
Pravdou je, že výživové trendy/strava byla jiná. Více české klasiky.
Velmi se dbalo na to, aby učňovská mládež „budující socialismus“ (50. léta) měla v internátech dostatekk hodnotné stravy. Zejména v těžkém průmyslu. To ještě v době, kdy byly potraviny na lístky.
Po válce byl větší hlad a bída v Německu, než u nás…

Do 70. let 20. století byly potraviny, maso, vejce všechny v kvalitě BIO!!! (viz. pan Sapík, který „poučil“, tedy informoval i kuchaříčky z pořadu „Kluci v akci“.

Přihnojovat začali uměle zemědělci pro honbu za vyššími výnosy podle „Západu“…
Zdaleka ne tak nebezpečně.
Tam také řezníci začali „máčet“ a nasvěcovat maso na pultech (aby vydeželo déle, včetně toho již zasmrádlého) v době, kdy se u nás prodávalo maso „zdravé“. Vyprávěli (70. – 90. léta) ti, kteří se legálně vystěhovali do NSR a jezdili domů za příbuznými.
Normy pro výrobu potravin jsme měli velmi přísné a dodržovaly se mnohem častěji, než dnes.
Školní jídelníček byl vyvážený, větší porce masa, bezmasé dny.
Výživoví poradci se moc nenosili 😉.
Jídelníček sestavovali odborníci, tedy dietní sestry a lékaři dietologové (specialisté gastroenterologové a diabetologové).

V obchodech nebylo tolik nebezpečných a nezdravých potravin jako dnes. Vařilo se doma zdravě a peklo domácí sladké.

Prohřeškem již válečné a poválečné doby byl „umělý tuk“ a slunečnicový olej (Kunerol, Sana, Visa, 100% tuky, Hera apod.).

V zelenině a ovoci byly vitamíny a minerální prvky (pole se hnojila spíše přirozeně, v každém JZD a Státních statcích byly krávy. Mrva se vyvážela na pole).
Dnes v té marketové zelenině vitamíny nehledejte. Pokud v ní jsou, tak jen proto, že byla (někdy) rozumně člověkem přihnojena
Tedy BIO bylo převážně vše.
Obezita byla vzácností. Méně stresu, více pohybu, žádné vysedávání u PC obrazovek a her.

Neznali jsme geneticky upravované plodiny (Evropa je ze 70% závislá na GM, krmí se tím dobytek) ani potraviny.
Pšenice byla pšenicí, ne bakelit.

Tam, kde byla vysoká koupěschopnost (prů,yslová města) byl někdy nedostatek masa (bůček a játra byly podpultovja). V JČ, kam jsem jako dítě a nladá jezdile byl v menších městech (i v Písku) vždy všeho dost. Salám !uherák“ a Poličan se tam kupoval na deka, u nás na západě Čech na šišky…. Ovoce tam na kusy, u nás na kila (proto ho byl někdy, ne stále nedostatek).
Ryb byl v „rybárně“ (čerstvé a plavající v nádržích) i mražených dostatek a cenově dostupné.
To, že banány byly zboží „sezonní“ (listopad – duben asi tak…) bylo jen dobře. Není to spolu s dalším exotickým zbožím pro Středoevropana žádné terno….
Pomeranče se mají jíst v létě a možná při horečce v zimě a to jen proto, že ochlazují organismus a stahují cévy. Tehdy však byly za valuty kolen Vánoc pro socialistické země dostupnější. V závislosti na tom, s kým vývážející země zrovna sympatizovaly. Mně tehdy chutnaly jen „krvavé“ pomeranče. A o ty červené jsem tady „nezavadila“ asi 40 let.
Pomeranče nekonzumuji vůbec. Banány tak 5ks do měsíce a méně.

Většina obyvatel žádné potíže neměla.
Někteří si pěstovali na poli a zahrádkách své a prodávali přebytky.
Chovali krávy, prasata, drůbež.
I my z města jsme si od nich snadno koupili domácí vejce, kuře nebo králíka, případně mléko od 1 krávy (ne žádné slitky). 🙂