Historie úprav
Odpověděl/a – 2.červen 8:56
Jako vše,. tak i nenávist vůči Židům má své i kořeny.
"Středověké kořeny protižidovských předsudků
"Od 1. století n. l., ve kterém Židé definitivně přišli o své území v Palestině, se židovská populace šířila po celém Středozemí, severní Africe, západní Evropě i Babylonii. Náboženské rozdíly, které byly velmi zřetelné zejména v křesťanské Evropě, se staly důvodem k nenávisti a diskriminaci židovských obyvatel.
Ovšem tento tradiční náboženský antijudaismus nebyl jediným druhem nenávisti, se kterou se museli Židé ve středověku vypořádávat. Křesťanské obyvatelstvo nedokázalo přijmout odlišnosti židovského života podobně, jako tomu bylo v případě starověkých Římanů nebo Řeků.
Protižidovské postoje v době antiky
Původně přicházeli Židé na území Evropy hlavně jako obchodníci s orientálním a cizokrajným zbožím, kteří postupně vytvářeli na svých cestách obchodnické osady. Na jejich společenské postavení bylo oficiálně nahlíženo jako na postavení cizinců, ale nevztahovala se na ně zvláštní diskriminační opatření.
Na základě nauky sv. Augustina bylo ve středověké teologii Židům přisouzeno místo svědků pravdivosti příběhu Ježíše Krista a z toho vycházelo i jejich zvláštní, oddělené postavení ve společnosti. I když církev šířila protižidovské představy a předsudky, podle nichž se Židé podíleli na vraždě Ježíše Krista, zatvrzele jej odmítali uznat jako mesiáše, či že konspirovali proti křesťanům, poskytovala zároveň Židům jistou ochranu.
Židé byli vnímáni jako symbol Zla a Ďábla na Zemi, jako vrazi křesťanského boha. Společnost založená na náboženství na druhou stranu poskytovala možnost, jak se do většinové křesťanské komunity zařadit – nechat se pokřtít a přestoupit na „správnou“ víru. V mnoha případech docházelo ale také k násilnému převádění na křesťanství, poprvé během první křížové výpravy na konci 11. století: Židům byly „nabídnuty“ dvě možnosti: křest nebo smrt. "
Postupně docházelo k omezení života a vylučování Židů z většinové společnosti ,. vznikala ghetta,. Při jeho opuštění museli Židé nosit nějaké označení, ve žluté barvě – pro křesťany symbol odpadlka.
Omezování pokračovalo dál -"Od počátku 13. století bylo Židům zakázáno vlastnit, pronajímat si půdu i na ní pracovat. Spolu se zákazem živit se mimo ghetto řemesly představovala tato omezení jejich vyloučení z hospodářského života. Naopak pro Židy vyhrazenou činností, která pro křesťany byla označena jako nežádoucí a nečistá, se stalo obchodování s penězi a půjčování na úrok. Židovských finančníků však ostatní lidé hojně využívali, stejně jako panovníci, kteří si od Židů půjčovali nemalé obnosy peněz. Z této činnosti pramení dodnes užívané antisemitské osočování židů z lichvy., později vypovídání z měst.
Během novověku byla v evropských zemích přijímána ještě mnohá další omezení pro Židy, například omezování počtů Židů a jejich porodnosti, jiná byla uvolňována a rušena. Konečně až v polovině 19. století došlo ke zrovnoprávnění Židů s ostatním obyvatelstvem a Židé se mohli začlenit do většinových společenských struktur. Pro další vývoj protižidovských postojů je však důležité, že ve středověku vznikla většina protižidovských stereotypů a motivů, od těch popisujících údajnou židovskou fyziognomii či chování po širší teorie židovského spiknutí proti křesťanům a řada z nich pevně zakořenila v evropském kulturním dědictví a přežívá do současnosti, v Evropě i jinde. "
Odpověděl/a – 2.červen 8:59
Jako vše,. tak i nenávist vůči Židům má své i kořeny.
"Středověké kořeny protižidovských předsudků
"Od 1. století n. l., ve kterém Židé definitivně přišli o své území v Palestině, se židovská populace šířila po celém Středozemí, severní Africe, západní Evropě i Babylonii. Náboženské rozdíly, které byly velmi zřetelné zejména v křesťanské Evropě, se staly důvodem k nenávisti a diskriminaci židovských obyvatel.
Ovšem tento tradiční náboženský antijudaismus nebyl jediným druhem nenávisti, se kterou se museli Židé ve středověku vypořádávat. Křesťanské obyvatelstvo nedokázalo přijmout odlišnosti židovského života podobně, jako tomu bylo v případě starověkých Římanů nebo Řeků.
Protižidovské postoje v době antiky
Původně přicházeli Židé na území Evropy hlavně jako obchodníci s orientálním a cizokrajným zbožím, kteří postupně vytvářeli na svých cestách obchodnické osady. Na jejich společenské postavení bylo oficiálně nahlíženo jako na postavení cizinců, ale nevztahovala se na ně zvláštní diskriminační opatření.
Na základě nauky sv. Augustina bylo ve středověké teologii Židům přisouzeno místo svědků pravdivosti příběhu Ježíše Krista a z toho vycházelo i jejich zvláštní, oddělené postavení ve společnosti. I když církev šířila protižidovské představy a předsudky, podle nichž se Židé podíleli na vraždě Ježíše Krista, zatvrzele jej odmítali uznat jako mesiáše, či že konspirovali proti křesťanům, poskytovala zároveň Židům jistou ochranu.
Židé byli vnímáni jako symbol Zla a Ďábla na Zemi, jako vrazi křesťanského boha. Společnost založená na náboženství na druhou stranu poskytovala možnost, jak se do většinové křesťanské komunity zařadit – nechat se pokřtít a přestoupit na „správnou“ víru. V mnoha případech docházelo ale také k násilnému převádění na křesťanství, poprvé během první křížové výpravy na konci 11. století: Židům byly „nabídnuty“ dvě možnosti: křest nebo smrt. "
Postupně docházelo k omezení života a vylučování Židů z většinové společnosti ,. vznikala ghetta,. Při jeho opuštění museli Židé nosit nějaké označení, ve žluté barvě – pro křesťany symbol odpadlka.
Omezování pokračovalo dál -"Od počátku 13. století bylo Židům zakázáno vlastnit, pronajímat si půdu i na ní pracovat. Spolu se zákazem živit se mimo ghetto řemesly představovala tato omezení jejich vyloučení z hospodářského života. Naopak pro Židy vyhrazenou činností, která pro křesťany byla označena jako nežádoucí a nečistá, se stalo obchodování s penězi a půjčování na úrok. Židovských finančníků však ostatní lidé hojně využívali, stejně jako panovníci, kteří si od Židů půjčovali nemalé obnosy peněz. Z této činnosti pramení dodnes užívané antisemitské osočování židů z lichvy., později vypovídání z měst.
Během novověku byla v evropských zemích přijímána ještě mnohá další omezení pro Židy, například omezování počtů Židů a jejich porodnosti, jiná byla uvolňována a rušena. Konečně až v polovině 19. století došlo ke zrovnoprávnění Židů s ostatním obyvatelstvem a Židé se mohli začlenit do většinových společenských struktur." atd.
