Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 14.březen 22:13

Jsem řidič v nejlepších letech. 72 let. Najel jsem na pěti automobilech cca 560 000 km s dvěma mnou nezaviněnými nehodami. V roce 1976 do mně napálila příslušnice VB v jejím protisměru a po druhé v roce 2008 do mně zezadu napálil divoký pražák, když jsem umožňoval přechod chodci na přechodu, tak jak praví dopravní předpisy.
Neznal jsem značku pro dopravní nehodu, takže 10/11. Nicméně nejvíc si cením řešení dopravních situací na křižovatkách. Tam není žádný problém. Tam se také nic podstatného za ta léta nezměnilo.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 14.březen 22:22

Jsem řidič v nejlepších letech. 72 let. Najel jsem na pěti automobilech cca 560 000 km s dvěma mnou nezaviněnými nehodami. V roce 1976 do mně napálila příslušnice VB v jejím protisměru a po druhé v roce 2008 do mně zezadu napálil divoký pražák, když jsem umožňoval přechod chodci na přechodu, tak jak praví dopravní předpisy.
Neznal jsem značku pro dopravní nehodu, takže 10/11. Nicméně nejvíc si cením řešení dopravních situací na křižovatkách. Tam není žádný problém. Tam se také nic podstatného za ta léta nezměnilo.
K té první nehodě. V autě seděl můj syn 7 let a manželka s dcerou 1,5 roku kterou držela na klíně. Oba seděli na zadních sedadlech. Byť jsme se chytli „jenom“ blatník na blatník a po srážce jsme oba ještě kus jeli. Žena která poznala nebezpečí a dceru pevně sevřela v náručí, vytrhla přední sedalo, které bylo před ní, z podlahy. Přední sklo jsem našel cca 10 m před autem. Tímto děkuji své ženě , za bezpříkladnou pohotovost. Kdyby nedržela pevně dceru a při nárazu se neopřela o sedadlo, dcera by nejspíše vylétla otvorem po předním skle. Oba jsme jeli tak 60 km /hod.