Historie úprav

Anikitos

Odpověděl/a – 29.prosinec 21:01

Postavení se strachu a obavám je pro člověka cesta k zbavení se těch strachů, ale nemusí to být nutně cesta k úspěchu. I když, co jiného by se dalo pokládat za úspěch než zbavení se strachu?

1. Jo, může to tak být. Ale to samo o sobě ještě samozřejmě nestačí, člověk potřebuje mít další faktory, které mu pomůžou k úspěchu.
2. To je samozřejmé! Vždycky jde o sbírání zkušeností, poznávání nového a po/učení se. Navíc, když se na to podíváme z jiného světla, tak 10 let života doma působí tak, že to ani není život, ale spíš jen přežívání; zkrátka holá existence…
3. Jde, ale připomíná to spíš člověka, který se dívá do oblak, al nehledí na to, co má pod nohama – snílek. Stejně tak pokud se balön zbaví všecho, co nepotřebuje, nemůže navěky létat v oblacích. Dojde mu palivo, narazí do něčeho, když si nedá pozor atd.
4. To si vůbec nemyslím. Když se na to budeme dívat takhle – jakože „ti schopní by mohli být schopní, ale nechce se jim..” Tak by schopní nikdy být nemohli, protože to zkrátka nedokážou, ať už jsou jejich důvody jakékoli (lenost, znechucení – to je fuk). Nebyli by úspěšní, protože nedokáží překonat ani takové „malé“ překážky…

To je jako se vymlouvat pořád na něco a pořád si na něco stěžovat (jen ne sami na sebe). „Můj život je tak mizerný,:

1. protože jsem se narodil do chudé rodiny
2. protože mě matka opustila
3. protože jsem přišel o práci
4. protože jsem nikdy neměl čas.”

Každý dostane stejnou příležitost života — záleží jen na něm, jak ho prožije.
„Pokud se člověk narodí chudý, není to jeho chyba. Pokud chudý zemře, to už jeho chyba je.”

Bohatsví člověka je především v duši.

Anikitos

Odpověděl/a – 29.prosinec 21:07

Postavení se strachu a obavám je pro člověka cesta k zbavení se těch strachů, ale nemusí to být nutně cesta k úspěchu. I když, co jiného by se dalo pokládat za úspěch než zbavení se strachu?

1. Jo, může to tak být. Ale to samo o sobě ještě samozřejmě nestačí, člověk potřebuje mít další faktory, které mu pomůžou k úspěchu.
2. To je samozřejmé! Vždycky jde o sbírání zkušeností, poznávání nového a po/učení se. Navíc, když se na to podíváme z jiného světla, tak 10 let života doma působí tak, že to ani není život, ale spíš jen přežívání; zkrátka holá existence…
3. Jde, ale připomíná to spíš člověka, který se dívá do oblak, al nehledí na to, co má pod nohama – snílek. Stejně tak pokud se balön zbaví všecho, co nepotřebuje, nemůže navěky létat v oblacích. Dojde mu palivo, narazí do něčeho, když si nedá pozor atd.
4. To si vůbec nemyslím. Když se na to budeme dívat takhle – jakože „ti schopní by mohli být schopní, ale nenejsou jimi, protože..” Tak by schopní nikdy být nemohli, protože to zkrátka nedokážou, ať už jsou jejich důvody jakékoli (lenost, lhostejnost, znechucení – to je fuk). Nebyli by úspěšní, protože nedokáží překonat ani takové „malé“ překážky…

To je jako se vymlouvat pořád na něco a pořád si na něco stěžovat (jen ne sami na sebe). „Můj život je tak mizerný,:

1. protože jsem se narodil do chudé rodiny
2. protože mě matka opustila
3. protože jsem přišel o práci
4. protože jsem nikdy neměl čas.”

Každý dostane stejnou příležitost života — záleží jen na něm, jak ho prožije.
„Pokud se člověk narodí chudý, není to jeho chyba. Pokud chudý zemře, to už jeho chyba je.”

Bohatsví člověka je především v duši.

BTW někdo, kdo pořád sedí u piva místo toho, aby dokázal něco změnit, i kdyby mohl, tak nedokáže nic. Někdo takový by prostě nedokázal úspěšně řídit nic (…když nedokáže řídit ani sám sebe).