Historie úprav
Odpověděl/a – 13.únor 10:59
Zřejmě bude těžké najít. Záleží na stáří překladů. Totiž slovo soudruh dostalo nový význam.
Slovo soudruh, soudružec se objevilo v češtině ve středověku., jak uvádí Rejzek v Etymologickém sloívníku.
1. druh‘společník, přítel’, družka, družička, družba, družina,
družice, družstvo, družstevní, družný, družit se, sdružení, přidružit
se, podruh, soudruh. Všesl. – stp., r. drug, s./ch. drûg, stsl. drugъ.
Psl. *drugъ přesně odpovídá lit. draũgas, dále je příbuzné gót.
ga-draúhts ‘spolubojovník’, driugan ‘táhnout do války’, stisl.
draugr ‘muž’, drōtt ‘družina’ a asi i ir. drong ‘vojenská
družina’. Ie. *dhrougho- tedy asi znamenalo ‘člen (vojenské) družiny’,
snad od *dher- ‘pevně drž .
–
2. Význam slova se posunul.
http://www.halonoviny.cz/articles/view/217841
Slovo soudruh se zdrobnělinou soudružec je doloženo již ve starší češtině ve významu »člověk názorově blízký, přítel« a až do doby, kdy se ho začalo užívat v české sociální demokracii ve druhé polovině 19. století jako náhrada německého Genosse v oslovení členů této strany navzájem, nebylo nijak svázáno se členstvím v kterékoliv sdružení.
Připomeneme, že Eliška Krásnohorská v libretu Smetanovy opery Čertova stěna vložila do úst Jarkovi, jednomu z hrdinů příběhu, slova »Michálek, soudruh můj« ve významu »spřízněnec, přítel«; teprve nacistická cenzura tu nařídila změnu věty nahrazením slova soudruh slovem přítel. Během 19. století se zavádělo ve spolcích, politických stranách a jiných uskupeních oslovení členů jednotným označením, velmi často »příteli«, »bratře« i »soudruhu«, nacisté zavedli pro své stoupence oslovení »soukmenovče« apod.
Tento zvyk pokračoval i po 2. světové válce, avšak sociální demokracie po svém obnovení počátkem devadesátých let 20. století od oslovení soudruh odstoupila (neprávem).
V době po roce 1948 se zavedlo oslovení soudruhu, soudružko místo pane, paní/slečno jako úřední i tam, kde oslovený nebyl názorovým stoupencem oslovujícího, začalo se říkat soudruhu řediteli, soudruhu generále apod., čímž vznikl zkreslený dojem o účelovosti tohoto oslovení a objevila se sklon považovat oslovení soudruhu, soudružko za »komunistický výmysl«. Je škoda, že ti, kteří usilovali o návrat k poměrům před rokem 1948, zapomněli na skutečnou podstatu slova již staročeského a že přídavné jméno soudružný ve významu »přátelský, usilující o totéž« a sloveso soudružit »být názorově stejný se mnou« zaniklo. "
Takže zřejmě kvůli tomu byla slovo soudruh v pozdějších překladech odstraněné.
Myslím si, že byste se v tomo případě měl obrátit na slovenský jazykový ústav (Matice slovenská Martin) nebo na pobočku ČSAV v Brně, kde se zabývají etymolog, nebo na národní knihovny atd. i.
Odpověděl/a – 13.únor 11:07
Zřejmě bude těžké najít. Záleží na stáří překladů. Totiž slovo soudruh dostalo nový význam.
Slovo soudruh, soudružec se objevilo v češtině ve středověku., jak uvádí Rejzek v Etymologickém sloívníku.
1. druh‘společník, přítel’, družka, družička, družba, družina,
družice, družstvo, družstevní, družný, družit se, sdružení, přidružit
se, podruh, soudruh. Všesl. – stp., r. drug, s./ch. drûg, stsl. drugъ.
Psl. *drugъ přesně odpovídá lit. draũgas, dále je příbuzné gót.
ga-draúhts ‘spolubojovník’, driugan ‘táhnout do války’, stisl.
draugr ‘muž’, drōtt ‘družina’ a asi i ir. drong ‘vojenská
družina’. Ie. *dhrougho- tedy asi znamenalo ‘člen (vojenské) družiny’,
snad od *dher- ‘pevně drž .
–
2. Význam slova se posunul.
http://www.halonoviny.cz/articles/view/217841
Slovo soudruh se zdrobnělinou soudružec je doloženo již ve starší češtině ve významu »člověk názorově blízký, přítel« a až do doby, kdy se ho začalo užívat v české sociální demokracii ve druhé polovině 19. století jako náhrada německého Genosse v oslovení členů této strany navzájem, nebylo nijak svázáno se členstvím v kterékoliv sdružení.
Připomeneme, že Eliška Krásnohorská v libretu Smetanovy opery Čertova stěna vložila do úst Jarkovi, jednomu z hrdinů příběhu, slova »Michálek, soudruh můj« ve významu »spřízněnec, přítel«; teprve nacistická cenzura tu nařídila změnu věty nahrazením slova soudruh slovem přítel. Během 19. století se zavádělo ve spolcích, politických stranách a jiných uskupeních oslovení členů jednotným označením, velmi často »příteli«, »bratře« i »soudruhu«, nacisté zavedli pro své stoupence oslovení »soukmenovče« apod.
Tento zvyk pokračoval i po 2. světové válce, avšak sociální demokracie po svém obnovení počátkem devadesátých let 20. století od oslovení soudruh odstoupila (neprávem).
V době po roce 1948 se zavedlo oslovení soudruhu, soudružko místo pane, paní/slečno jako úřední i tam, kde oslovený nebyl názorovým stoupencem oslovujícího, začalo se říkat soudruhu řediteli, soudruhu generále apod., čímž vznikl zkreslený dojem o účelovosti tohoto oslovení a objevila se sklon považovat oslovení soudruhu, soudružko za »komunistický výmysl«. Je škoda, že ti, kteří usilovali o návrat k poměrům před rokem 1948, zapomněli na skutečnou podstatu slova již staročeského a že přídavné jméno soudružný ve významu »přátelský, usilující o totéž« a sloveso soudružit »být názorově stejný se mnou« zaniklo. "
Takže zřejmě kvůli tomu bylo slovo soudruh v pozdějších překladech odstraněné.
Myslím si, že byste se v tomo případě spíš měl obrátit na
slovenský jazykový ústav (Matice slovenská Martin) nebo na pobočku ČSAV
v Brně, kde se zabývají etymologii , nebo na národní knihovny – mají
víc informací.
–
Odkazy n slovo soudruh (towarzysz – společník) najdete v polském
zdroji. – řecký originál.
http://biblia.oblubienica.eu/wystepowanie/polish/id/towarzysz
https://translate.googleusercontent.com/translate_c?depth=1&hl=cs&prev=search&rurl=translate.google.cz&sl=pl&sp=nmt4&u=http://biblia.oblubienica.eu/wystepowanie/polish/id/towarzysz&usg=ALkJrhgtJKB2PNIZ1ZaATVZSUQfCbElfTw