Historie úprav
Odpověděl/a – 13.únor 0:39
To, že banány nebyly po celý rok bylo to nejmenší a lidskému zdraví
jen prospěšné ;) V létě a na podzim byl dostatej jiného českého ovoce
za pakatel… a dnes ho marně sháním nebo nemohu koupit na kila, ale jen na
ochutnání nebo jen dětem :( /jahody, třešně, švestky, rybíz, borůvky,
meruňky aj./
Ty 3 – 5 měsícú v roce, kdy byly banány k dostání nám bohatě
stačilo.
Pomeranče nesnáším od r. 1972. Ležela jsem na dětrském odd. FN v Plzni
3 měsíce (únor – duben) a denně mi cpali minimálně 2 pomeranče
(naši je doma koupili ataké vozili o návštěvách). Banány jsem zbaštila
hned …
NE,
i když jsem měla jistotu, práci, byt, auto, kvalitní zboží, oblečení
(i luxusní, šité na míru i tuzexové), obuiv a hlavně většinu potravin
atp.
Nikdy jsem se nebála něco říci a nikdy mne nikdo za můj názor
nepersekuoval.
Práce byla normovaná (bylo nás málo, doktorů mraky, jelo se cca na 150%),
odměny 1× do roka 300 – 500 Kč a ty jsme snadno oželeli :D
Do politiky (KSČ jsem se netlačila ani „nemontovala“. Tak tedy
nepožívala jistých výhod ani „neškodila zevnitř“ měla jsem klid
i blahobyt.
Prima muziku a filmy z TV i rádií NSR. Nic mi nechybělo, jen to
cestování bylo pro rodiny omezené. Doktoři u nás jezdili s Čedokem
pravidelně na ryby do Norska (+ Švédsko, Finsko). Soudruzi dostali vždy
vízum… Z technického odd. jezdili služebně (ne celá rodina) každý rok
na výstavy do Düsseldorfu (80. léta).
Zle nám nikomu nebylo…
Odpověděl/a – 13.únor 0:50
To, že banány nebyly po celý rok bylo to nejmenší a lidskému zdraví
jen prospěšné ;) V létě a na podzim byl dostatej jiného českého ovoce
za pakatel… a dnes ho marně sháním nebo nemohu koupit na kila, ale jen na
ochutnání nebo jen dětem :( /jahody, třešně, švestky, rybíz, borůvky,
meruňky aj./
Ty 3 – 5 měsícú v roce, kdy byly banány k dostání nám bohatě
stačilo.
Pomeranče nesnáším od r. 1972. Ležela jsem na dětrském odd. FN v Plzni
3 měsíce (únor – duben) a denně mi cpali minimálně 2 pomeranče
(naši je doma koupili ataké vozili o návštěvách). Banány jsem zbaštila
hned …
NE,
i když jsem měla jistotu, práci, byt, auto, kvalitní zboží, oblečení
(i luxusní, šité na míru i tuzexové), obuiv a hlavně většinu potravin
atp.
Nikdy jsem se nebála něco říci a nikdy mne nikdo za můj názor
nepersekuoval.
Práce byla normovaná (bylo nás málo, doktorů mraky, jelo se cca na 150%),
odměny 1× do roka 300 – 500 Kč a ty jsme snadno oželeli :D
Do politiky (KSČ jsem se netlačila ani „nemontovala“. Tak tedy
nepožívala jistých výhod ani „neškodila zevnitř“ měla jsem klid
i blahobyt.
V hospodě jsem se nenalejvala pravidelně pivem a nevedla „tlachy“…
Měla jsem kolem sebe fajn lidi i vedeucí včetně okresního ředitele
(nemocnice s poliklinikou)
Prima muziku a filmy z TV i rádií NSR. Nic mi nechybělo, jen to
cestování bylo pro rodiny omezené. Doktoři u nás jezdili s Čedokem
pravidelně na ryby do Norska (+ Švédsko, Finsko). Soudruzi dostali vždy
vízum… Z technického odd. jezdili služebně (ne celá rodina) každý rok
na výstavy do Düsseldorfu (80. léta).
Zle nám nikomu nebylo…
