Historie úprav
Odpověděl/a – 11.únor 14:01
Za sprostého člověka považuji jedince, který je hrubý, neslušný, nečestný, nevychovaný.
Prostý člověk je pak člověk běžný, všední, nenápadný, kdysi
neurozený.
Z jiného pohledu i člověk „jednoduchý“., prosťáček –
hlupák.
Nespojuji lidi se společenským postavením či s vykonávám různých druhů prací. Každá práce je nutná pro fungování činnosti jiné.
Ten, kdo odsuzuje třeba práci uklizečky, je člověk povrchní. Kdysi se říkávalo, že „vzdělání je patent na rozum“, ale papír svědčí o tom, že někdo určité vzdělání získal. Ale růst může i člověk běžný, k samotnému růstu vzdělání nestačí.
Jak říkal J. Werich …
"… chytrost a vzdělanost nejsou na sobě přímo závislé. Já znám mnoho
vzdělaných hlupáků.“
Odpověděl/a – 11.únor 20:11
Za sprostého člověka považuji jedince, který je hrubý, neslušný, nečestný, nevychovaný.
Prostý člověk je pak člověk běžný, všední, nenápadný, kdysi
neurozený.
Z jiného pohledu i člověk „jednoduchý“., prosťáček –
hlupák.
Nespojuji lidi se společenským postavením či s vykonávám různých druhů prací, ale s charakterem.. Každá práce je nutná pro fungování činnosti jiné.
Ten, kdo odsuzuje třeba práci uklizečky, je člověk povrchní. Kdysi se říkávalo, že „vzdělání je patent na rozum“, ale „papír“ o získaném vzdělání svědčí o tom, že je někdo získal. Ale růst může i člověk běžný, k samotnému růstu vzdělání nestačí.
Jak říkal J. Werich …
"… chytrost a vzdělanost nejsou na sobě přímo závislé. Já znám mnoho
vzdělaných hlupáků.“