Historie úprav
Odpověděl/a – 23.leden 10:10
Odpověděl/a – 23.leden 10:28
Tady je otázka, jestli máme morální povinnost zasahovat proti
diktátorovi, který proti vlastním občanům používá např. chemické
zbraně, nebo jinak týrá svůj lid. (Teď neřeším, jestli k tomu
v Iráku, Sýrii nebo Lybii docházelo nebo ne. To je úkol pro zpravodajce, a
já neumím posoudit, jak ho zvládli nejsa zpravodajec.)
Zdálo by se, že morální povinnost pomoci proti diktátorovi máme. Jenže se
ukazuje, že kde k tomu dojde, tak se vyhrne teroristická lůza, která umí
být ještě nerovnatelně horší. Pokusy o nastolení demokracie západního
střihu ztroskotávají.
Zdálo by se, že když jsme to tam tak rozes*ali, musíme se starat
o uprchlíky. Neřekl bych, že to tak úplně je. Za osud každé země by
měli být zodpovědní především samotní občané té země. To, že tam
nedokážou žít v klidu a buď musí mít diktátora nebo islamofašistický
teror, za to nikdo z nás nemůže. Za to může jejich kulturní pozadí,
podle mě úzce související s memetickou chorobou, které se říká
islám.
Jak z toho ven? Více izolacionismu. Neřešit vnitrostátní problémy zemí,
kde si neumí lidé slušně vládnout. To skutečně není naše věc.
A uprchlíkům pomáhat do té míry, aby to nebylo na úkor naší vlastní
bezpečnosti a abychom si sem už víc nezavlékali onu memetickou chorobu.
Žijeme si zde tak dobře, jako nikdy předtím v dějinách. Tento stav byl
hlavně ve 20. století draze zaplacen mnoha miliony obětí. Tuto cenu
žádná muslimská země s námi nenese, tudíž nemá právo požadovat takto
získané výhody.