Historie úprav
Odpověděl/a – 17.prosinec 8:24
Na toto téma se zde již mnohokrát diskutovalo – hovorová či obecná
čeština, slang, vulgarismy média, škola atd.
Dá se najít v archívu.
Bohužel, někteří jedinci zde uedli, že čeština je zbytečná, stačí používat angličtinu, protože je jednodušší. Studenti středních škol považují rovněž za zbytečné učit es syntax, neuvědomí si,, že rozborem je možné pochopit interpunkcí, znalost pravopisu – zbytečné, chyby přece zobrazí počítač. Ale zatím neumí myslet.. bohužel.
Jinak jazyk se vyvíjí např. na ose – hovorovost – neutrálnost – knižnost, nebo naopak knižnost – neutrálnost – běžná slovní zásoba, dál pak přejímání slov atd.
Právě cizí slova se používají chybně, takže mnohdy působí komicky, mnozí neumí pochopit psaný text, nerozlišují pravopis a výslovnost atd.
Nejrychleji se vyvíjí slovní zásoba, je třeba pojmenovávat novou skutečnost, pomaleji pak se mění pravopis, syntax, hláskosloví, tvarosloví. Při přejímání cizích slov se pravopis přizpůsobuje češtině, Nová slova se objevují na netu, která jsou sice nespisovná, ale později se objeví i ve spisovném jazyce.
Stírají se také rozdíly mezi nářečími, mezi moravskou podobou češtiny a češtinou v Čechách. Taková je skutečnost.
Jenže spisovná čeština by se měla objevovat v médiích, v korespondenci, na úřadech apod. Je dobré sledovat média, uvědomit si, které chyby se objevují, nebo vlastní psaný text dát přečíst někomu jinému, zda pochopí. Je třeba se zamyslet nejen nad vlastním projevem. Často ledabylost, lhostejnost, školáci se ptají na základní pravidla skloňování, nedovedou si odvodi pravopisný jev a zdůvodnit atd. Chybí četba …
Mluvený projev – záleží na okruhu posluchačů, zda jde v TV o řeč moderátorů nebo rozhovor naveejnosti nebo v soukromí apod. Vadí mně užívání vulgarismů, čím víc, tím větší odezva u posluchačů atd.
Vzpomínám na kultiovaný jazykových projev některých bývalých herců, Ten u mnohých mladých zaniká.
Zpravidla u těchto otázek uvádím na závěr slova Karla Čapka, dnes trochu jiná:
„Vše, co dáváte řeči, dáváte národnímu vědomí. Učiníte-li
řeč zpěvnou a líbeznou, nebo dáte-li jí zvuk zvonu či děloviny, nebo
učiníte-li ji jasnou a moudrou, pružnou, věcnou, lehkou, logickou nebo
vzletnou, vnukli jste tyto ctnosti samotné duši národa; ale je-li vaše mluva
těžká, zmatená, beztvará, obnošená a falešná, buďte zlořečeni,
neboť jste se prohřešili na duchovním bytí národa.“
http://nepovinna-cetba.webnode.cz/news/karel-capek-chvala-reci-ceske/
Odpověděl/a – 17.prosinec 8:59
Na toto téma se zde již mnohokrát diskutovalo – hovorová či obecná čeština, slang, vulgarismy, média, škola atd.
Dá se najít v archívu.
Bohužel, někteří jedinci zde uedli, že čeština je zbytečná, stačí používat angličtinu, protože je jednodušší. Studenti středních škol považují rovněž za zbytečné učit se syntax, neuvědomí si, že rozborem je možné pochopit interpunkcí, znalost pravopisu – zbytečnost, chyby přece zobrazí počítač. Ale zatím neumí myslet…bohužel.
Jinak jazyk se vyvíjí např. na ose – hovorovost – neutrálnost – knižnost, nebo naopak knižnost – neutrálnost – běžná slovní zásoba, dál pak přejímání slov atd.
Právě cizí slova se používají chybně, takže mnohdy působí komicky, mnozí neumí pochopit psaný text, nerozlišují pravopis a výslovnost atd.
Nejrychleji se vyvíjí slovní zásoba, je třeba pojmenovávat novou skutečnost, pomaleji pak se mění pravopis, syntax, hláskosloví, tvarosloví. Při přejímání cizích slov se pravopis přizpůsobuje češtině, Nová slova se objevují na netu, která jsou sice nespisovná, ale později se často objeví i ve spisovném jazyce.
Stírají se také rozdíly mezi nářečími, mezi moravskou podobou češtiny a češtinou v Čechách. Taková je skutečnost.
Jenže spisovná čeština by se měla převládat v médiích, v korespondenci, na úřadech apod. Je dobré sledovat média, uvědomit si, které chyby se objevují, nebo vlastní psaný text dát přečíst někomu jinému, zda pochopí. Je třeba se zamyslet nejen nad vlastním projevem. Často ledabylost, lhostejnost, školáci se ptají na základní pravidla skloňování, nedovedou si odvodi pravopisný jev a zdůvodnit atd. Chybí četba …
Mluvený projev – záleží na okruhu posluchačů, zda jde v TV o řeč moderátorů nebo rozhovor naveejnosti nebo v soukromí apod. Vadí mně užívání vulgarismů, čím víc, tím větší odezva u posluchačů atd.
Vzpomínám na kultiovaný jazykových projev některých bývalých herců. Ten u mnohých mladých zaniká. Stejně u moderátorů rádoby zábavných pořadů či soutěží aj.
Takže opravdu náš jazyk často „trpí“, tomu pomáhají mnozí novináři, u nichž se ztrácí slohová správnost, nadměrně užívají hovorové výrazy, jsou tvůrci „jazykové módy“, ovlivňují čtenáře, stejně tak jako inernet.
Zpravidla u těchto otázek uvádím na závěr slova Karla Čapka, dnes
trochu jiná. Možná někomu připadají zastaralá, ale i v současné
literatuře se ztrácí kultivovanost, vytříbenost atd.
Proč? Každý si může odpovědět sám.
„Vše, co dáváte řeči, dáváte národnímu vědomí. Učiníte-li
řeč zpěvnou a líbeznou, nebo dáte-li jí zvuk zvonu či děloviny, nebo
učiníte-li ji jasnou a moudrou, pružnou, věcnou, lehkou, logickou nebo
vzletnou, vnukli jste tyto ctnosti samotné duši národa; ale je-li vaše mluva
těžká, zmatená, beztvará, obnošená a falešná, buďte zlořečeni,
neboť jste se prohřešili na duchovním bytí národa.“
http://nepovinna-cetba.webnode.cz/news/karel-capek-chvala-reci-ceske/
