Historie úprav
Odpověděl/a – 18.listopad 23:18
Kmín patří např. do česnečky. U vaření platí rčení „jiný kraj,
jiný mrav“ dvojnásob. Moravákům např. nechutná české zelí, na
cestách po světě jsem si nikdy nezvykl třeba na skořici na masu /Tunisko,
Turecko/, ale jíst se dá i takto upravený velbloud. Do prdelačky bych kmín
určitě nepoužil.
Když družstvo v rodné vísce pěstovalo kmín ve velkém, v době jeho
sklizně hezky voněla celá vesnice.
Odpověděl/a – 19.listopad 12:23
Kmín patří např. do česnečky. U vaření platí rčení „jiný kraj,
jiný mrav“ dvojnásob. Moravákům např. nechutná české zelí, na
cestách po světě jsem si nikdy nezvykl třeba na skořici na masu /Tunisko,
Turecko/, ale jíst se dá i takto upravený velbloud. Do prdelačky bych kmín
určitě nepoužil.
Když družstvo v rodné vísce pěstovalo kmín ve velkém, v době jeho
sklizně hezky voněla celá vesnice.
Doplňuji: ze vzpomínek jsem vydoloval, že u nás vlastně prdelačku nikdo
nevařil. Veškerá péče se soustředila na dobrou ovarovou /též bílou/
polévku.
Ta byla též součástí výslužky. Mlsouni si pak separátně připravovali
tzv. trdelnou polévku, jejíž součástí je i kmín.
Potřebujeme:
1 l vývaru z vepřové hlavy nebo kolena
1 krvavé jelítko nebo šálek vepřové krve
4 lžíce vařených krup
česnek
1 cibuli
sůl a pepř
kmín a majoránku.
V této souvislosti by mě zajímala možná spojitost názvu trdelná a
trdelník.