Odpověděl/a – 13.říjen 0:41
Jasně, že se tyhle choroby nevyhýbají ani chlapům a je vcelku jedno,
jestli se jedná o celebritu, nebo obyčejnýho kluka ‚od vedle‘.
Gecco tomu říká degenerace, ale já nemyslím, že člověk musí být
přímo nějak ‚vadný‘, aby do toho spadl: doba zkrátka je čím dál
bláznivější a bláznivější a nároky na lidi čím dál přísnější a
přísnější. V ženským i mužským světě se ten upřednostňovaný
ideál krásy víc a víc posouvá k té hubené hranici, a tak se není čemu
divit, že ti dnešní mladí mají v hlavě takový zmatek a holt věří
tomu, že jenom jako hubení si zaslouží obdiv, respekt nebo lásku.
My, co jsme se ‚duševně utvářeli‘ ještě +/- před rokem 2000, jsme to
měli daleko snazší a teda narovinu říkám, že bych v dnešní době
puberťákem být opravdu nechtěla: buďto bych taky brzo skončila jako ten
kostmi chrastící kosťák, a nebo bych se najust začala přežírat a
všechny ty kritizující estéty bych s pusou ucpanou dortíkem posílala
přímou cestou do háje. 😉
Tady je pár zahraničních celebrit, jež měly co dočinění s některou
z poruch příjmu potravy:
http://radaronline.com/photos/male-celebrities-who-have-battled-eating-disorders/photo/554644/
Č.2: http://www.oddee.com/item_97982.aspx
A jen pro ilustraci, že anorexie a bulimie nejsou jen výstřelky
znuděných celebrit: zepár zahraničních příběhů obyčejných
kluků…
http://mengetedstoo.co.uk/stories/personal-stories
Odpověděl/a – 13.říjen 12:57
Jasně, že se tyhle choroby nevyhýbají ani chlapům a je vcelku jedno,
jestli se jedná o celebritu, nebo obyčejnýho kluka ‚od vedle‘.
Gecco tomu říká degenerace, ale já nemyslím, že člověk musí být
přímo nějak ‚vadný‘, aby do toho spadl: doba zkrátka je čím dál
bláznivější a bláznivější a nároky na lidi čím dál přísnější a
přísnější. V ženským i mužským světě se ten upřednostňovaný
ideál krásy víc a víc posouvá k té hubené hranici, a tak se není čemu
divit, že ti dnešní mladí mají v hlavě takový zmatek a holt věří
tomu, že jenom jako hubení si zaslouží obdiv, respekt nebo lásku.
My, co jsme se ‚duševně utvářeli‘ ještě +/- před rokem 2000, jsme to
měli daleko snazší a teda narovinu říkám, že bych v dnešní době
puberťákem být opravdu nechtěla: buďto bych taky brzo skončila jako ten
kostmi chrastící kosťák, a nebo bych se najust začala přežírat a
všechny ty kritizující estéty bych s pusou ucpanou dortíkem posílala
přímou cestou do háje. 😉
Tady je pár zahraničních celebrit, jež měly co dočinění s některou
z poruch příjmu potravy:
http://radaronline.com/photos/male-celebrities-who-have-battled-eating-disorders/photo/554644/
Č.2: http://www.oddee.com/item_97982.aspx
A jen pro ilustraci, že anorexie a bulimie nejsou jen výstřelky
znuděných celebrit: zepár zahraničních příběhů obyčejných
kluků…
http://mengetedstoo.co.uk/stories/personal-stories
Doplnění:
Ivzez, výjimečně si dovolím nesouhlasit: já jsem se taky nikdy nesetkala
s nikým, kdo by měl např. AIDS, ale to přece ještě neznamená, že AIDS
neexistuje.
Nebo je to totéž jako kdybych tvrdila, že AIDS existuje, ale týká se
výhradně (homosexuálních) mužů, protože já si nedokážu vybavit
žádnou ženu, která by kdy ‚ajcem‘ onemocněla.
Na jednu stranu připouštíš, že i chlapi můžou mít problémy s příjmem potravy a že stejně jako u žen je to záležitost psychiky, na straně druhé ale popíráš, že by se jednalo o anorexii/bulimii. Tak jaká je teda podle tebe definice anorexie a bulimie?
Zběžně jsem si proletěla několik odkazů týkající se toho Jeremyho
Gillitzera a dere se mi na jazyk otázka: v čem je jeho příběh odlišný od
všech těch příběhů anorektiček-holek?? Mě to přijde jako přes
kopírák přesně to samý, jen zkrátka v ‚modrým vydání‘…
http://diva.aktuality.sk/clanok/31578/jeremy-gillitzer-z-krasavca-ostala-na-smrt-vyhladovana-troska/