Historie úprav
Odpověděl/a – 6.říjen 11:10
To: nenene100
Vaše odpověď, ač spolu s odpovědí uživatele jmhad, je ze všech zde uvedených asi nejvíce blížící se skutečnosti. Avšak rozhodně nelze zaměňovat promlčení s prekluzí, uznání dluhu není nutně spojeno se zajištěním závazku.
Protože se jedná o vztah soukromoprávní, budeme vycházet ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Promlčením se rozumí situace, kdy nebylo právo (tedy zde nárok banky) vykonáno v promlčecí lhůtě. Následně se právo promlčí a dlužník není povinen plnit. To je však pouze základní ustanovení týkající se promlčení, je nutno číst zákon dál a nevytrhávat jednotlivá jeho ustanovení z kontextu.
K promlčení soud přihlédne jen v případě, kdy dlužník vznese tzv. námitku promlčení, jednoduše tedy soudu oznámí, že je právo promlčeno. Soud nesmí dlužníka o této námitce poučit, protože by tím došlo k narušení rovnosti před soudem a odepření práva na spravedlivý proces. Soud poučuje pouze o procesních záležitostech.
Pokud tedy uplyne promlčecí lhůta (3 roky, pokud zákon nestanoví jinak, či není jinak stranami smlouvy ujednáno) a dlužník vznese v případném sporu před soudem námitku promlčení, má věřitel lidově řečeno smůlu. Avšak pokud by dlužník následně svůj závazek plnil (případně splnil), nevzniká věřiteli bezdůvodné obohacení, protože promlčený závazek se stává naturální obligací.
Prekluze je institutem odlišným, ač též spojený s plynutím času a jeho příslušnými právními následky. Pokud nebylo právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zaniká jen v případech výslovně stanovených zákonem. K zániku práva soud (na rozdíl od promlčení) přihlíží z úřední povinnosti (ex offo). Příkladem, kdy může právo prekludovat, budiž zánik práva zaměstnance domáhat se u soudu určení, že s ním zaměstnavatel neplatně rozvázal pracovní poměr, nepodá-li žalobu do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr na základě neplatného jednání zaměstnavatele skončit.
A závěrem k uznání dluhu. Jeho vliv na běh promlčecí lhůty je takový, že se její dosavadní běh přeruší a počíná běžet promlčecí lhůta nová, ze zákona desetiletá. Uznání dluhu má obligatorní (povinnou) písemnou formu, dluh musí být uznán co do důvodu a výše. Jde o jednostranné právní jednání, zákon s ním ex lege nespojuje žádné zajišťovací následky.
Odpověděl/a – 6.říjen 11:11
To: nenene100
Vaše odpověď, spolu s odpovědí uživatele jmhad, je ze všech zde uvedených asi nejvíce blížící se skutečnosti. Avšak rozhodně nelze zaměňovat promlčení s prekluzí, uznání dluhu není nutně spojeno se zajištěním závazku.
Protože se jedná o vztah soukromoprávní, budeme vycházet ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Promlčením se rozumí situace, kdy nebylo právo (tedy zde nárok banky) vykonáno v promlčecí lhůtě. Následně se právo promlčí a dlužník není povinen plnit. To je však pouze základní ustanovení týkající se promlčení, je nutno číst zákon dál a nevytrhávat jednotlivá jeho ustanovení z kontextu.
K promlčení soud přihlédne jen v případě, kdy dlužník vznese tzv. námitku promlčení, jednoduše tedy soudu oznámí, že je právo promlčeno. Soud nesmí dlužníka o této námitce poučit, protože by tím došlo k narušení rovnosti před soudem a odepření práva na spravedlivý proces. Soud poučuje pouze o procesních záležitostech.
Pokud tedy uplyne promlčecí lhůta (3 roky, pokud zákon nestanoví jinak, či není jinak stranami smlouvy ujednáno) a dlužník vznese v případném sporu před soudem námitku promlčení, má věřitel lidově řečeno smůlu. Avšak pokud by dlužník následně svůj závazek plnil (případně splnil), nevzniká věřiteli bezdůvodné obohacení, protože promlčený závazek se stává naturální obligací.
Prekluze je institutem odlišným, ač též spojený s plynutím času a jeho příslušnými právními následky. Pokud nebylo právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zaniká jen v případech výslovně stanovených zákonem. K zániku práva soud (na rozdíl od promlčení) přihlíží z úřední povinnosti (ex offo). Příkladem, kdy může právo prekludovat, budiž zánik práva zaměstnance domáhat se u soudu určení, že s ním zaměstnavatel neplatně rozvázal pracovní poměr, nepodá-li žalobu do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr na základě neplatného jednání zaměstnavatele skončit.
A závěrem k uznání dluhu. Jeho vliv na běh promlčecí lhůty je takový, že se její dosavadní běh přeruší a počíná běžet promlčecí lhůta nová, ze zákona desetiletá. Uznání dluhu má obligatorní (povinnou) písemnou formu, dluh musí být uznán co do důvodu a výše. Jde o jednostranné právní jednání, zákon s ním ex lege nespojuje žádné zajišťovací následky.
