Historie úprav
Odpověděl/a – 28.září 13:29
Nejsou v podstatě divné, odpovídají formě skladby věty ve znakovém jazyce. Jeho slovosled je od klasické češtiny značně odlišný… V podstatě- chtějí-li hluchoněmí číst klasické knihy, musí se naučit češtinu tak,jak jsme zvyklí my… Jejich slovosled odpovídá spíše kresbě obrazu, mám-li to k něčemu připodobnit, než našemu ustálenému pořádku větných členů…
Odpověděl/a – 28.září 14:46
Nejsou v podstatě divné, odpovídají formě skladby věty ve znakovém jazyce. Jeho slovosled je od klasické češtiny značně odlišný… V podstatě- chtějí-li hluchoněmí číst klasické knihy, musí se naučit češtinu tak,jak jsme zvyklí my… Jejich slovosled odpovídá spíše kresbě obrazu, mám-li to k něčemu připodobnit, než našemu ustálenému pořádku větných členů…
Jen doplním:
- znakovaná čeština není přirozeným jazykem neslyšících, je vytvořena uměle. Právě její totožný slovosled s češtinou neodpovídá komunikačním potřebám neslyšících. Oproti českému znakovému jazyku, který kromě samotných znaků zahrnuje i mimiku, nutnou pro potřeby dorozumění se. V podstatě- neslyšící si při komunikaci nekoukají navzájem na ruce, ale normálně z očí do očí. Český znakový jazyk se vyvýjel nezávisle na českém jazyce, oproti znakované češtině, která je „následkem“ dávného pokusu o začlenění neslyšících mezi slyšící, bez pochopení rozdílné gramatiky…
S dovolením bych trochu upřesnila přeložené věty v odkazu od annas- ve znakované češtině „jak se jmenuješ“ se znakuje „jak-jméno“, není znak pro „se“, ono „se“ se sice při znakování vyslovuje, ale nikterak nenaznačí… stejně tak „moje-maminka-práce/pracovat-banka“, vysloveno klasickou češtinou s použitím existujících znaků, bez onoho „v“. To jen pro názornost, na kolik je znakovaná čeština k neporozumění od znakového jazyka, kdy právě slovosled (znakosled) spolu s mimikou utvoří i ony chybějící předložky, pádové koncovky a p. Pro slyšící pak ony věty zní třeba i divně, pro neslyšící naprosto přirozeně…