Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 31.červenec 13:45

Miroslave, stále existuje tvar „mně/mi“, jak uvádí Bumbes. Platilo pravidlo, podle něhož se rozlišovalo použití kratšího či delšího tvaru (mně/mi). Nebudu ho citovat, protože současná spisovná čeština považuje oba tvary za rovnocenné. Tvar „mně“ se šíří na úkor tvaru „mi“ a nový Slovník spisovného jazyka českého uvádí i pro postavení příklonky tvar „mi"až na druhém místě vedle "mně“.

U tvaru „mě/mně“ musíte přemýšlet – pomůcka „tě/tobě“. V tomto směru se nic nezměnilo. Nemusí se již ale rozlišovat mezi „mě/mne“, ale „mě/mně“ ano.

annas

Odpověděl/a – 1.srpen 7:51

Miroslave, stále existuje tvar „mně/mi“, jak uvádí Bumbes. Platilo pravidlo, podle něhož se rozlišovalo použití kratšího či delšího tvaru (mně/mi). Nebudu ho citovat, protože současná spisovná čeština považuje oba tvary za rovnocenné. Tvar „mně“ se šíří na úkor tvaru „mi“ a nový Slovník spisovného jazyka českého uvádí i pro postavení příklonky tvar „mi"až na druhém místě vedle "mně“.

U tvaru „mě/mně“ musíte přemýšlet – pomůcka „tě/tobě“. V tomto směru se nic nezměnilo. Nemusí se již ale rozlišovat mezi „mě/mne“, ale „mě/mně“ ano.
Doplňuji:
Miroslave, vždyť jsem Vám vysvětlila, že jsem použila tvar „mně“, který je správný a spisovný. Já dávám přednost tomuto tvaru, klidně však můžete psát „mi“. Možná je to i moravismus.