anonym
Odpověděl/a – 27.duben 14:35
Toxické látky
Brambory obsahují toxické glykoalkaloidy, především pak solanin a chakonin. Při teplotách nad 170 °C se tyto látky částečně rozkládají.
Pokud jde o hlízy, nejvyšší koncentrace alkaloidů je pod slupkou a zvyšuje se pokud jsou brambory na světle. Brambory na světle rovněž zelenají, obsah alkaloidů však nemusí s barvou přímo korelovat. Vyšší obsah alkaloidů lze nalézt v okolí oček (pupeny na hlíze) a v blízkosti poranění hlízy. Při předávkování může dojít i ke smrtelné otravě, nicméně otravy bramborami jsou vzácné. Pokud k nim dojde, jedná se zpravidla o případ, kdy dítě snědlo větší množství plodů (nikoliv hlíz), ovšem vzhledem k jejich nechutnosti a nevelkému počtu jde o velmi nepravděpodobnou událost. Obsah alkaloidů je jedna z vlastností, která se sleduje během šlechtění.
Šlechtitelé se snaží nepřekročit koncentraci solaninu 0,2 mg/g. Nicméně i u moderních odrůd s koncentrací solaninu pod 0,2 mg/g může po osvětlení dojít ke zvýšení až nad 1 mg/g solaninu. Při běžně udávané nebezpečné dávce 200 mg solaninu to znamená, že dospělý člověk může pozřít tuto zdraví nebezpečnou dávku v jedné větší zelené bramboře či v cca 1 kg zdravých brambor.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lilek_brambor
anonym
Odpověděl/a – 27.duben 15:12
Toxické látky
Brambory obsahují toxické glykoalkaloidy, především pak solanin a chakonin. Při teplotách nad 170 °C se tyto látky částečně rozkládají.
Pokud jde o hlízy, nejvyšší koncentrace alkaloidů je pod slupkou a zvyšuje se pokud jsou brambory na světle. Brambory na světle rovněž zelenají, obsah alkaloidů však nemusí s barvou přímo korelovat. Vyšší obsah alkaloidů lze nalézt v okolí oček (pupeny na hlíze) a v blízkosti poranění hlízy. Při předávkování může dojít i ke smrtelné otravě, nicméně otravy bramborami jsou vzácné. Pokud k nim dojde, jedná se zpravidla o případ, kdy dítě snědlo větší množství plodů (nikoliv hlíz), ovšem vzhledem k jejich nechutnosti a nevelkému počtu jde o velmi nepravděpodobnou událost. Obsah alkaloidů je jedna z vlastností, která se sleduje během šlechtění.
Šlechtitelé se snaží nepřekročit koncentraci solaninu 0,2 mg/g.
Nicméně i u moderních odrůd s koncentrací solaninu pod 0,2 mg/g může
po osvětlení dojít ke zvýšení až nad 1 mg/g solaninu. Při běžně
udávané nebezpečné dávce 200 mg solaninu to znamená, že dospělý
člověk může pozřít tuto zdraví nebezpečnou dávku v jedné větší
zelené bramboře či v cca 1 kg zdravých brambor.
Doplňuji:
Arygnoc,arygnoc – Brambory (lat. Solanum tuberosum; něm. Erdapfel,
Kartoffel, Grundbirne; špan. a ital. Patata, rus. Kartófel; franc. Pommme de
terre, Tartufo) – jsou naší druhou nejdůležitější potravinou (pouhých
50–60 kg/osobu) a levným zdrojem kalorických a biologických hodnot.
Čerpáme z nich asi 14 % pokrmové energie, neboť obsahují asi 15%
polysacharidů (škrob). Brambor je nejlepším potravinovým koncentrátem na
světě. Hlízy obsahují významná množství kyseliny citrónové, kyseliny
jablečné, polyfenolů, minerálních látek (Mg, Fe, Zn, Cu, Mn, P, I, Ni, Ca,
K aj.) a vitamínů C, B1, B2 a PP, potřebné kalorie, proteiny a jsou
téměř bez tuku (0,1%) a vlákniny (2,5%). Důležitý je vysoký obsah pro
oragnismus důležitého draslíku. Jejich pěstování je výhodné, neboť
rostou rychle. Bramborová pole rodí více tun a více kalorií na hektar, než
pole osázená jinou plodinou. Celosvětový průměr je třináct a půl tuny
z hektaru, což je čtyřikrát více než u rýže a pětkrát více než
u pšenice. V tropických oblastech je možné sklízet brambory už po dvou
měsících. Daří se jim téměř všude – od pouští, přes horské
oblasti na Jávě, po blátivá pole studeného Skotska. Brambory, kromě
rozsáhlé výrovb škrobu, mají využití v kosmetice i lidovém
lékařství. Obsahuji „alatoin“ – dusíkatou látku s hojivými
účinky urychující regenerační procesy v organismu, v kosmetice jako
např. při ošetření popraskaných rukou jejich odvarem.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lilek_brambor