Odpověděl/a – 26.duben 20:33
eňo ňuňo, eňo něňo = něco moc dobrého, vynikajícího.
.
Původ – sloveso ňuňat – přehnaně na někoho přátelsky mluvit,
lísat se k němu, mazlit se s něčím nebo s někým. Podobně ťuťat –
´tůťa – v chodském nářeční – nesmělý, přihlouplý. Na Moravě
tuta/n/
Slabiky ňuň- i ťuť jsou zvukomalebné, vyjadřují měkkost, ale i hloupost, pohrdání.
Např. ňouma. z ňuňa – svou měkkostí vyjadřuje pohrdání, expresívní vyjádření. .
Takže zípor – ironie i klad – při užití.
--
Minška, jeptička = nunva – vykleštění sviňka – z německého Nonne.
Nunvář = miškář.
V. Machek: Etymologický slovník
Odpověděl/a – 27.duben 9:05
eňo ňuňo, eňo něňo = něco moc dobrého, vynikajícího.
.
Původ – sloveso ňuňat – přehnaně na někoho přátelsky mluvit,
lísat se k němu, mazlit se s něčím nebo s někým. Podobně ťuťat –
´tůťa – v chodském nářeční – nesmělý, přihlouplý. Na Moravě
tuta/n/
Slabiky ňuň- i ťuť jsou zvukomalebné, vyjadřují měkkost, ale i hloupost, pohrdání.
Např. ňouma. z ňuňa – svou měkkostí vyjadřuje pohrdání, expresívní vyjádření. .
Takže zípor – ironie i klad – při užití.
--
Minška, jeptička = nunva – vykleštění sviňka – z německého Nonne.
Nunvář = miškář.
V. Machek: Etymologický slovník
Doplňuji:
Ještě se Bolajkovi v překladači. Od ňuňu kousek dál …
----.
Machkův Etymologický slovník byl stručný, takže jsem hledala jinde.
Staročeský výraz nunva, nunvicě atd. má víc významů. Najde se mezi nimi významová spojitost.
1. Nunvi – z něm. nunne, nonne, a to z střlat. a řec. nonna = klášterní panna, jeptiška.
Dnes výraz zastaralý. Současný výraz jeptiška – staročesky i jebtiška se k nám dostal z sthn. abtissine ) a to ze střlat. abbatisa.
2. Nunva – nunvice, – , řezaný vepř, řezanice, míška, die Geize,
Gelte, Mumme, Nonne, verschnit- tene Sau, ein Borg. —
Němčina – z střlat. nonna, nunna, monialis, mniška, die Nonne.
Dnes se nunva užívá v zemědělství pro vykleštěnou sviňku.
Česko-německý slovník. Fr. Št. Kotta
–
více v diskusi