Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 31.březen 20:25

Příklonné -s (na př. v tys, ses, bys a pod.) vzniklo z plného tvaru jsi zaniknutím koncové samohlásky a počátečního j.

Koncové -i zanikalo takto leckdy i jinde, nebylo-li ho třeba pro smysl příslušného tvaru, na př. v kdos, cos, kdes atd.

Se zvratným zájmenem se, si splývá toto příklonné s’ pevně jakoby v jedno slovo (ses, sis). Říkáme na př. cos to udělal, ale co sis to udělal .

Tyto tvary jsou hovorové, tedy určené pro mluvený projev. Nebyly zatím kofikované.

Ale pozor: kdes x kdesi, cos x cosi = kdesi jsem to slyšel, cosi ho trápí = zájmena. Kratší tvar je dnes knižní.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 1.duben 10:30

Příklonné -s (na př. v tys, ses, bys a pod.) vzniklo z plného tvaru jsi zaniknutím koncové samohlásky a počátečního j.

Koncové -i zanikalo takto leckdy i jinde, nebylo-li ho třeba pro smysl příslušného tvaru, na př. v kdos, cos, kdes atd.

Se zvratným zájmenem se, si splývá toto příklonné s’ pevně jakoby v jedno slovo (ses, sis). Říkáme na př. cos to udělal, ale co sis to udělal .

Tyto tvary jsou hovorové, tedy určené pro mluvený projev. Nebyly zatím kofikované.

Ale pozor: kdes x kdesi, cos x cosi = kdesi jsem to slyšel, cosi ho trápí = zájmena. Kratší tvar je dnes knižní.

Doplňuji:
Hovorové tvary jsou samozřejmě tvary spisovné.

Otázka se sice netýkala tvarů ses, sis, jejichž užití souvsí s tím, zda jde o zvratná nebo nezvratná slovesa nebo kondicionál. Zde se stažené tvary používají již jako plně spisovné.

jinak diskuse