Odpověděl/a – 20.březen 10:51
Zkuste si projít vysvětlení u podobné otázky.
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5852
K expanzi předložky na v současné jazykové praxi – Marie Čechová
"Užití předložek na x v je dané historicky, stalo se samozřejmě tradicí.
Na – jde o jednu z původních předložek s hlavním významem „směřování na povrch, na vyvýšené místo nebo na povrchu, na vyvýšeném místě nebo na místa ležící kolem řeky“. . Při delším pobytu v Praze snadno narazíte na oblíbené spojení, že se nějaká událost stala na Praze 4, nebo na Smíchově či na Národní třídě. Uvedená definice selhává, protože o žádném vyvýšeném místě nemůže být řeč.
Při umístění děje uvnitř nebo při jeho směřování dovnitř uvádí SSJČ předložku v.
Nevyjasněného vztahu těchto dvou předložek si můžeme všimnout i u spojení v zimě, v létě, ale na jaře a na podzim.
Výskyt předložky „na“ nám dává jisté oprávnění k tvrzení, že předložka „na“ v současné době má nejen vyšší frekvenci proti dřívějšku, a to v akuzativu i v lokále, ale především se vyskytuje v řadě typů případů, v nichž se užívalo předložek jiných, konkuruje zvláště předložce v, ale i do, u, o, k, pro i spojením bezpředložkovým."
atd.
–
Dost často se chybuje v užití předložky „na“ i v tomto
případě:
Předložka „na“ nevyjadřuje jen cíl pohybu, ale i jeho směr: jet do Benešova, ale jet, směřovat na Benešov. Směr se vyjadřuje touto předložkou i u jmen míst, u kterých se cíl označuje předložkou do.
Odpověděl/a – 20.březen 10:57
Zkuste si projít vysvětlení u podobné otázky.
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5852
K expanzi předložky na v současné jazykové praxi – Marie Čechová
"Užití předložek na x v je dané historicky, stalo se samozřejmě tradicí.
Na – jde o jednu z původních předložek s hlavním významem „směřování na povrch, na vyvýšené místo nebo na povrchu, na vyvýšeném místě nebo na místa ležící kolem řeky“. . Při delším pobytu v Praze snadno narazíte na oblíbené spojení, že se nějaká událost stala na Praze 4, nebo na Smíchově či na Národní třídě. Uvedená definice selhává, protože o žádném vyvýšeném místě nemůže být řeč.
Při umístění děje uvnitř nebo při jeho směřování dovnitř uvádí SSJČ předložku v.
Nevyjasněného vztahu těchto dvou předložek si můžeme všimnout i u spojení v zimě, v létě, ale na jaře a na podzim.
Výskyt předložky „na“ nám dává jisté oprávnění k tvrzení, že předložka „na“ v současné době má nejen vyšší frekvenci proti dřívějšku, a to v akuzativu i v lokále, ale především se vyskytuje v řadě typů případů, v nichž se užívalo předložek jiných, konkuruje zvláště předložce v, ale i do, u, o, k, pro i spojením bezpředložkovým."
atd.
–
Dost často se chybuje v užití předložky „na“ i v tomto
případě:
Předložka „na“ nevyjadřuje jen cíl pohybu, ale i jeho směr: jet do Benešova, ale jet, směřovat na Benešov. Směr se vyjadřuje touto předložkou i u jmen míst, u kterých se cíl označuje předložkou do.
Doplňuji:
O vztazích mezi předložkami čteme v příspěvku Významová stavba
predložky na od J. Oravce ve Slovenské reči z r. 1958: „Pri hľadaní
synonymických vzťahov předložky na vysvitlo, že základný význam
(v spojení s akuzatívom smer „na povrch predmetu“, s lokálom miestny
význam „na povrchu predmetu“) sa nedá nahradiť, kým všetky ostatné
významy sú spojené bohatými synonymickými vzťahmi s inými predložkami,
prípadne s inými jazykovými prostriedkami“.
Takže proto je správné, že je něco vyrobené na Slovensku, ale v Čechách, v Polsku atd. Jde o vývojové tendence, které se stále uplatňují i v současnosti.
více diskuse