Odpověděl/a – 16.leden 8:44
Rapavý není jen výraz slovenský, ale existoval i v češtině. Jeho varianty se objevují i v nářečích.
Příd. jméne rapavý bylo i ve staročeštině synonymně pro chrapavý. Výraz rapavý vznikl ve východočeském nářeč (zda se užívá, nevím) ve významu drsný, nehladký.
Základem bylo staročeské chrapáč = houba smrž nebo jí podobná houba. Stejně tak chrapáč, křapák, křapáč ´velký ořech.
U nás na Hané se užívá tvar rapatý, v jiné oblasti rapavý, rapnatý atd. Posměšně rapaťák, rafafák pro nos . Význam je stejný – poďobaný, drsný obličej atd.
Základem pro všechny výrazy je prasovanskoé korpav6(jer) – expresívní zesílení v ch = něco nepěkného na lidském těle = uhrovitost, dolíčkovatost. Podobný výraz v baltských jazycích pro pojmenování bradavice.
Protože slovenština je mnohem mladší jazyk než čeština, mohla výraz převzít přímo z praslovanského základu nebo z českého nářečí.
Odpověděl/a – 16.leden 11:11
Rapavý není jen výraz slovenský, ale existoval i v češtině. Jeho varianty se objevují i v nářečích.
Příd. jméne rapavý bylo i ve staročeštině synonymně pro chrapavý. Výraz rapavý vznikl ve východočeském nářeč (zda se užívá, nevím) ve významu drsný, nehladký.
Základem bylo staročeské chrapáč = houba smrž nebo jí podobná houba. Stejně tak chrapáč, křapák, křapáč ´velký ořech.
U nás na Hané se užívá tvar rapatý, v jiné oblasti rapavý, rapnatý atd. Posměšně rapaťák, rafafák pro nos . Význam je stejný – poďobaný, drsný obličej atd.
Základem pro všechny výrazy je prasovanskoé korpav6(jer) – expresívní zesílení v ch = něco nepěkného na lidském těle = uhrovitost, dolíčkovatost. Podobný výraz v baltských jazycích pro pojmenování bradavice.
Protože slovenština je mnohem mladší jazyk než čeština, mohla výraz
převzít přímo z praslovanského základu nebo z českého nářečí.
Doplňuji:
dejavu uvedla výraz vrapovaný, původ opět moravský. Vrapované kroje =
kroje se záhyby, plisované atd. Vrapovaný papír = krepovaný papír. T
Jenže vrapovaný není totožný či odvozený od výrazu rapavý, rapatý. Slova mají nejen jiný původ, ale i jiný význam., i když se možná zaměňují. Vrásčitý obličej není (nemisí být) obličej poďobaný.
Moravské vrapovat = zfaldovat. Základem je slovo vrapa, původně , vrapa =
vráska na obličeji, záhyb na šatech (francouzsky plis) atd., které vzniklo
z praslovanského vrop6(jer), vrapit, ps.l vorpit, od kořene werp- který je
v německém sich werfen = kroutiti, bortit – o dřevě, anglicky to warp =
křiviti se.
Česky pak vráskati se = vraštiti, svraštělý. Později vráska.
Takže opět se potvrdilo, že zdánlivě podobná slova mají různý původ, ale i význam..
víc diskuse