Odpověděl/a – 10.prosinec 17:03
Jsem také ateista, ačkoliv moji předci byli věřící. Beru to tak, že
je v naší zemi slavení vánoc běžné a vychází z dlouholeté tradice.
Vánoční svátkypřevzali křesťané z původních pohanských zvyků, kdy
se slavil zimní slunovrat (nejdelší noc) a naši předci se těšili na
obnovení dlouhých dnů.
A co se týče půlnoční. Na tu jsem chodil hlavně za bývalého režimu.
Navíc procházka po štědrovečerním přežírání spojená se slavnostní
mší v kostele je nádherné ukončení svátečního dne. Připadá mi, že
půlnoční mše nepůsobí tak pesimisticky jako běžné bohoslužby v naší
zemi a umí i nevěřícího dobře naladit.
Odpověděl/a – 10.prosinec 17:22
Jsem také ateista, ačkoliv moji předci byli věřící. Beru to tak, že
je v naší zemi slavení vánoc běžné a vychází z dlouholeté tradice.
Vánoční svátkypřevzali křesťané z původních pohanských zvyků, kdy
se slavil zimní slunovrat (nejdelší noc) a naši předci se těšili na
obnovení dlouhých dnů.
A co se týče půlnoční. Na tu jsem chodil hlavně za bývalého režimu.
Navíc procházka po štědrovečerním přežírání spojená se slavnostní
mší v kostele je nádherné ukončení svátečního dne. Připadá mi, že
půlnoční mše nepůsobí tak pesimisticky jako běžné bohoslužby v naší
zemi a umí i nevěřícího dobře naladit.
Doplňuji:
Přidám jednu starší pověru.
Na závěr půlnoční se zpívá píseň Glória (snad jsem ji nazval
správně) a při té si nezadané dívky a ženy měly z kapsy kabátu
vytáhnout jeden z mnoha dopředu připravených lístečků se jménem muže
se kterým se seznámí v příštím roce.