Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 1.srpen 19:28

Není to původem české slovo, jak uvádí také Rejzkův etymologický slovník::

panika – „nepřiměřené zděšení působící
zmatek’, panický. Z něm. Panik, fr. panique
tv. a to od řeckého deĩma panikón ‘panický
strach, strach z Pana’ od jména
řeckého boha plodnosti a stád Pana,
protože se věřilo, že iracionální hromadný
strach (zvláště u vojáků či zvířat)
je způsoben jeho nenadálým objevením
(býval zobrazován s kozlími rohy
a paznehty).“

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 2.srpen 10:06

Není to původem české slovo, jak uvádí také Rejzkův etymologický slovník::

panika – „nepřiměřené zděšení působící
zmatek’, panický. Z něm. Panik, fr. panique
tv. a to od řeckého deĩma panikón ‘panický
strach, strach z Pana’ od jména
řeckého boha plodnosti a stád Pana,
protože se věřilo, že iracionální hromadný
strach (zvláště u vojáků či zvířat)
je způsoben jeho nenadálým objevením
(býval zobrazován s kozlími rohy
a paznehty).“

Doplňuji:
Sice jste se ptal na pravopis slova panika, ale doplni jste otázku. .

Takž k jejímu dodatku.

Přídavné jméno odvozené od podst. jména panika se čte tvrdě – panycký.
Existuje ještě homonymní přídavné jméno, které se čte měkce – paňický – – původ český od slova panic – to od pan6 (jer) – jer zanikl, v odvozených slovech zůstalo ň – výraz zastaralý pro muže, který si zachoval pohlavní čistotu.

Strach

  1. od slova panika , tedy „panycký“ – může se týkat kteréhokoliv jedince,. Vznikne z toho, že dotyční mají strach z toho, že nezvládnou určité úkoly, třeba i zmiňovaný sex.
  2. panic může mít „paňický i panycký strach“. V oblasti sexu – obava, z toho, že se partnerka či okolí vysmějí panicovi, že neměl sex nebo sám si uvědomí, že přišel o panictví = „paňický strach“. Důvody pro „panycký strach“ se u panice shodují s ostatními jedinci.

Jinak diskuse