Historie úprav
Odpověděl/a – 27.duben 18:30
Jde o uživo psychologie, jeden druh ppznávacích procesů, a to je představivost. Je to složitější, protože prvním poznáním je vnímání, pak představivost, a nakonec myšlení, všechno zpracujeme. Vytváříme smyslový obraz, odraz, představu atd.
„Představivost – schopnost vyvolat představu, tedy názorný obraz předmětu nebo jevu, které v daném okamžiku nevnímáme, nebo které jsme v této podobě ani nevnímali a nepůsobí momentálně na naše smysly“ – citace z učebnice.
Představy mohou být fantazijní, snové, halucinační, tvořivé – režiséři filmů, oblast vědy, umění, atd.
Každého člověka ovlivňuje něco jiného – to co vidí – obličeje, co je kde napsané, místo – např. malíř, fotografická paměť – zapamatujeme si, co vidíme.
Hudebníci, nevidomí, žáci ve škole, apod. si pamatují hlasy, zvuky – později vzniká představivost sluchová, poznavají podle zvuku.
Tanečníky, sportovcei poznávají lidé podle pohybu atd.
Zmínil jste se jen o zraku, takže zrak ovliv'nuje naše nímání, ale záleží na tom, zda u nás tedy převažuje zraková představovst a zda to, co jsem viděli, dále zpracováváme.
Nedá se tedy jednoznačně odpovědět. Každý z ná je jedinečný, dívá se jinýma očima … podobná vaše otázka o kráse … vždy nevyužívá představy … žije v reálném světě …
Odpověděl/a – 28.duben 8:50
Jde o uživo psychologie, jeden druh ppznávacích procesů, a to je představivost. Je to složitější, protože prvním poznáním je vnímání, pak představivost, a nakonec myšlení, všechno zpracujeme. Vytváříme smyslový obraz, odraz, představu atd.
„Představivost – schopnost vyvolat představu, tedy názorný obraz předmětu nebo jevu, které v daném okamžiku nevnímáme, nebo které jsme v této podobě ani nevnímali a nepůsobí momentálně na naše smysly“ – citace z učebnice.
Představy mohou být fantazijní, snové, halucinační, tvořivé – režiséři filmů, oblast vědy, umění, atd.
Každého člověka ovlivňuje něco jiného – to co vidí – obličeje, co je kde napsané, místo – např. malíř, fotografická paměť – zapamatujeme si, co vidíme.
Hudebníci, nevidomí, žáci ve škole, apod. si pamatují hlasy, zvuky – později vzniká představivost sluchová, poznavají podle zvuku.
Tanečníky, sportovcei poznávají lidé podle pohybu atd.
Zmínil jste se jen o zraku, takže zrak ovliv'nuje naše nímání, ale záleží na tom, zda u nás tedy převažuje zraková představovst a zda to, co jsem viděli, dále zpracováváme.
Nedá se tedy jednoznačně odpovědět. Každý z ná je jedinečný,
dívá se jinýma očima … podobná vaše otázka o kráse … vždy
nevyužívá představy … žije v reálném světě …
Doplňuji:
Už jsem někde psala, že mně lépe vyhovuje, když si napřed přečtu knihu
a pak vidím film. Je jasné, že režisér má tvořivou představivost, někdy
až fantasijní, jindy je třeba omezený možnostmí atd. Proto filmové či
televizní zpracování vyzní jinak než kniha, sledují jinou představu, než
mám já. Někdy „nesedí“ herecké obsazení atd. .
Třeba spisovatel Umerto Eco orohlásil, že filmové Jméno růže není jeho, ale režisérovo..
Když je to naopak, u knihy si vytvořím představu sama. Některé formulace chápu zcela jinak než režisér. Ke knize se mohu častěji vrátit, třeba jen k některým pasážím, myšlenkám , zpomalit, víc přemýšlet, zapsat citáty atd. Třeba když v knize popisuje autor bouři, mohu si představit bouři v lese, na horách, ve městě, na samotě atd.