Odpověděl/a – 9.duben 21:46
Život si máme prožít a užít. Užít si a vychutnat každou chvíli.
Smrt je konec pozemského života. A vůbec nikdo neví, jestli je něco po
smrti. Všimněte si, že přece jen klidněji se žije lidem, kteří se
těší na posmrtný život. Smrt blízkého člověka je pro nás smutná tím,
že nám ten člověk začne chybět, stýská se nám. Ale my zemřeme také a
našim blízkým také budeme chybět. Když zemřeme, tak nebudeme vědět, že
již nežijeme. Určitě by si všichni přáli „pokojnou smrt“, abychom se
nemuseli trápit v bolestech a nebo nepoznávali své nejbližší.
Platónův citát : „Nikdo neví, co je smrt, a přece se jí všichni bojí,
jako by uznávali, že je největším zlem; třeba je pro člověka
největším dobrem“.
Výstižný je i citát Suzane Ertz : „Milióny lidí touží po
nesmrtelnosti a přitom nevědí, co mají dělat, když v neděli odpoledne
prší“.
🙂
Odpověděl/a – 9.duben 21:49
Život si máme prožít a užít. Užít si a vychutnat každou chvíli.
Smrt je konec pozemského života. A vůbec nikdo neví, jestli je něco po
smrti. Všimněte si, že přece jen klidněji se žije lidem, kteří se
těší na posmrtný život. Smrt blízkého člověka je pro nás smutná tím,
že nám ten člověk začne chybět, stýská se nám. Ale my zemřeme také a
našim blízkým také budeme chybět. Když zemřeme, tak nebudeme vědět, že
již nežijeme. Určitě by si všichni přáli „pokojnou smrt“, abychom se
nemuseli trápit v bolestech a nebo nepoznávali své nejbližší.
Platónův citát : „Nikdo neví, co je smrt, a přece se jí všichni bojí,
jako by uznávali, že je největším zlem; třeba je pro člověka
největším dobrem“.
Výstižný je i citát Suzane Ertz : „Milióny lidí touží po
nesmrtelnosti a přitom nevědí, co mají dělat, když v neděli odpoledne
prší“.
🙂
Doplňuji:
Ještě mě napadla báseň Jaroslava Seiferta, v jejíž závěru píše
o smuteční bílé barvě v Číně :
Píseň o jaru a smrti
Přijdeš-li v onen tichý sad,
kam nikdo nepospíchá,
octneš se mezi stromovím
vroubícím závěj ticha.
Je jaro, kam se ohlédneš,
spatříš jen bílou a bílou.
I anděl s tváří skloněnou
nad vázou starobylou
má kolem hlavy bílý květ
a lehce vázu svírá.
Tak smutně jako na jaře
se nikdy neumírá.
Je jaro, oči vzrušené
jak po jiskrném víně.
Už vím, proč barvou smuteční
je bílá barva v Číně.