Odpověděl/a – 3.březen 11:32
V poslední době slýcháme zejména v žargonu politiků vyjádření typu budeme se zúčastnit nebo budeme se soustředit. Takto utvořené tvary budoucího času nejsou správně tvořeny a je velmi těžké odhadnout, co vede jejich uživatele či tzv. autory k vytvoření tohoto nesmyslu – snad se zde uplatňuje vliv němčiny, lépe řečeno vliv špatného překladu z němčiny či jiných germánských nebo románských jazyků, ale můžeme uvažovat i o neznalosti či neúctě k jazyku.
Problém je ve správném tvoření tvarů budoucího času. Čeština tvoří tvary vyjadřující budoucí čas v zásadě dvěma způsoby a o způsobu tvoření rozhoduje slovesný vid, tedy skutečnost, zda je sloveso dokonavé či nedokonavé. V češtině se dost významně uplatňuje vázanost významu slovesného času na význam slovesného vidu.
Nedokonavá slovesa vyjadřují budoucí čas složeným tvarem obsahujícím jednak tvar pomocného slovesa být ve formě budu a jednak infinitiv plnovýznamového slovesa – psát – budu psát, dělat – budu dělat.
Slovesa dokonavá naopak aktuální přítomnost vyjádřit nemohou,
soustřeďují se na jeden moment děje – obvykle na začátek nebo konec.
Budoucnost proto dokonavé sloveso vyjadřuje většinou tvarem přítomného
času, tedy tvarem jednoduchým – napsat – napíšu, udělat –
udělám.
–
Samozřejmě existuje výjimka. Nedokonavá slovesa pohybu , např, jet,
běžet, letět nebo jít a některá další slovesa, slovesa trvání nebo
změny stavu, např. růst, kvést tvoří jednoduché tvary budoucího času
odvozené od tvaru oznamovacího způsobu v přítomném čase pomocí
předpony po-: např. jet – jedu – pojedu, běžet- běžím –
poběžím , letět – letím – poletím, růst – poroste, kvést –
pokvete.
Ještě se zastavme u slovesa jít, jehož budoucí čas má podobu půjdu. I v tomto případě jde o tvoření budoucího času pomocí předpony po, která však byla vývojovou hláskovou změnou obměněna na pů. Původně ve staročešině pójdu, pak puojdu a půjdu.
Podstatou tvoření tvarů budoucího času u této skupiny sloves je fakt, že se jedná o slovesa nedokonavá, která budoucnost vyjadřují jednoduchým tvarem. Zároveň ale můžeme jako u jiných nedokonavých sloves tvořit tvary složené sloužící k vyjádření budoucnosti- poletím i budu letět, ponese i bude nést, pokvetou i budou kvést. Slovesa jít a jet tvoří pouze tvar jednoduché – pojedu, půjdu.
Vraťme se teď k tvarům budeme se zúčastnit nebo budeme se soustředit. Zúčastnit se i soustředit se jsou slovesa vidu dokonavého, vyjadřují jednorázový děj, nejde o sloves pohybu nebo změny stavu, proto vyjadřují budoucnost pomocí jednoduchého tvaru slovesa, pro vyjádření budoucnosti se užije tvar přítomného času – náležitě jsou tvořeny pouze tyto tvary budoucího času: zúčastníme se něčeho a soustředíme se na něco. Tvary budeme se soustředit a budeme se zúčastnit musíme odmítnout jako nenáležité.
http://www.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/219082
Odpověděl/a – 3.březen 13:18
V poslední době slýcháme zejména v žargonu politiků vyjádření typu budeme se zúčastnit nebo budeme se soustředit. Takto utvořené tvary budoucího času nejsou správně tvořeny a je velmi těžké odhadnout, co vede jejich uživatele či tzv. autory k vytvoření tohoto nesmyslu – snad se zde uplatňuje vliv němčiny, lépe řečeno vliv špatného překladu z němčiny či jiných germánských nebo románských jazyků, ale můžeme uvažovat i o neznalosti či neúctě k jazyku.
Problém je ve správném tvoření tvarů budoucího času. Čeština tvoří tvary vyjadřující budoucí čas v zásadě dvěma způsoby a o způsobu tvoření rozhoduje slovesný vid, tedy skutečnost, zda je sloveso dokonavé či nedokonavé. V češtině se dost významně uplatňuje vázanost významu slovesného času na význam slovesného vidu.
Nedokonavá slovesa vyjadřují budoucí čas složeným tvarem obsahujícím jednak tvar pomocného slovesa být ve formě budu a jednak infinitiv plnovýznamového slovesa – psát – budu psát, dělat – budu dělat.
Slovesa dokonavá naopak aktuální přítomnost vyjádřit nemohou,
soustřeďují se na jeden moment děje – obvykle na začátek nebo konec.
Budoucnost proto dokonavé sloveso vyjadřuje většinou tvarem přítomného
času, tedy tvarem jednoduchým – napsat – napíšu, udělat –
udělám.
–
Samozřejmě existuje výjimka. Nedokonavá slovesa pohybu , např, jet,
běžet, letět nebo jít a některá další slovesa, slovesa trvání nebo
změny stavu, např. růst, kvést tvoří jednoduché tvary budoucího času
odvozené od tvaru oznamovacího způsobu v přítomném čase pomocí
předpony po-: např. jet – jedu – pojedu, běžet- běžím –
poběžím , letět – letím – poletím, růst – poroste, kvést –
pokvete.
Ještě se zastavme u slovesa jít, jehož budoucí čas má podobu půjdu. I v tomto případě jde o tvoření budoucího času pomocí předpony po, která však byla vývojovou hláskovou změnou obměněna na pů. Původně ve staročešině pójdu, pak puojdu a půjdu.
Podstatou tvoření tvarů budoucího času u této skupiny sloves je fakt, že se jedná o slovesa nedokonavá, která budoucnost vyjadřují jednoduchým tvarem. Zároveň ale můžeme jako u jiných nedokonavých sloves tvořit tvary složené sloužící k vyjádření budoucnosti- poletím i budu letět, ponese i bude nést, pokvetou i budou kvést. Slovesa jít a jet tvoří pouze tvar jednoduché – pojedu, půjdu.
Vraťme se teď k tvarům budeme se zúčastnit nebo budeme se soustředit. Zúčastnit se i soustředit se jsou slovesa vidu dokonavého, vyjadřují jednorázový děj, nejde o sloves pohybu nebo změny stavu, proto vyjadřují budoucnost pomocí jednoduchého tvaru slovesa, pro vyjádření budoucnosti se užije tvar přítomného času – náležitě jsou tvořeny pouze tyto tvary budoucího času: zúčastníme se něčeho a soustředíme se na něco. Tvary budeme se soustředit a budeme se zúčastnit musíme odmítnout jako nenáležité.
http://www.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/219082
Doplňuji:
Měla jsem problémy s počítačem, takže ještě k dotazu.
Budu žasnout, nebo užasnu? Sloveso žasnout = být překvapený nad něčím, takže někdy se vyjadřuje trvání děje, stav úžasu,.
Záleží na kontextu – trvání děje – budu žasnout dlouho, nebo
krátce – tedy užasnu.?
Obě možnosti jsou použitelné, ale upřednostňuje se tvar užasnout – viz
výjimka.
Jinak diskuze.