Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 3.březen 11:32

Všimla jsem si toho v tisku i v televizi. Samozřejmě nejlépe odpoví odborník z ÚJCAV.

V poslední době slýcháme zejména v žargonu politiků vyjádření typu budeme se zúčastnit nebo budeme se soustředit. Takto utvořené tvary budoucího času nejsou správně tvořeny a je velmi těžké odhadnout, co vede jejich uživatele či tzv. autory k vytvoření tohoto nesmyslu – snad se zde uplatňuje vliv němčiny, lépe řečeno vliv špatného překladu z němčiny či jiných germánských nebo románských jazyků, ale můžeme uvažovat i o neznalosti či neúctě k jazyku.

Problém je ve správném tvoření tvarů budoucího času. Čeština tvoří tvary vyjadřující budoucí čas v zásadě dvěma způsoby a o způsobu tvoření rozhoduje slovesný vid, tedy skutečnost, zda je sloveso dokonavé či nedokonavé. V češtině se dost významně uplatňuje vázanost významu slovesného času na význam slovesného vidu.

Nedokonavá slovesa vyjadřují budoucí čas složeným tvarem obsahujícím jednak tvar pomocného slovesa být ve formě budu a jednak infinitiv plnovýznamového slovesa – psát – budu psát, dělat – budu dělat.

Slovesa dokonavá naopak aktuální přítomnost vyjádřit nemohou, soustřeďují se na jeden moment děje – obvykle na začátek nebo konec. Budoucnost proto dokonavé sloveso vyjadřuje většinou tvarem přítomného času, tedy tvarem jednoduchým – napsat – napíšu, udělat – udělám.

Samozřejmě existuje výjimka. Nedokonavá slovesa pohybu , např, jet, běžet, letět nebo jít a některá další slovesa, slovesa trvání nebo změny stavu, např. růst, kvést tvoří jednoduché tvary budoucího času odvozené od tvaru oznamovacího způsobu v přítomném čase pomocí předpony po-: např. jet – jedu – pojedu, běžet- běžím – poběžím , letět – letím – poletím, růst – poroste, kvést – pokvete.

Ještě se zastavme u slovesa jít, jehož budoucí čas má podobu půjdu. I v tomto případě jde o tvoření budoucího času pomocí předpony po, která však byla vývojovou hláskovou změnou obměněna na pů. Původně ve staročešině pójdu, pak puojdu a půjdu.

Podstatou tvoření tvarů budoucího času u této skupiny sloves je fakt, že se jedná o slovesa nedokonavá, která budoucnost vyjadřují jednoduchým tvarem. Zároveň ale můžeme jako u jiných nedokonavých sloves tvořit tvary složené sloužící k vyjádření budoucnosti- poletím i budu letět, ponese i bude nést, pokvetou i budou kvést. Slovesa jít a jet tvoří pouze tvar jednoduché – pojedu, půjdu.

Vraťme se teď k tvarům budeme se zúčastnit nebo budeme se soustředit. Zúčastnit se i soustředit se jsou slovesa vidu dokonavého, vyjadřují jednorázový děj, nejde o sloves pohybu nebo změny stavu, proto vyjadřují budoucnost pomocí jednoduchého tvaru slovesa, pro vyjádření budoucnosti se užije tvar přítomného času – náležitě jsou tvořeny pouze tyto tvary budoucího času: zúčastníme se něčeho a soustředíme se na něco. Tvary budeme se soustředit a budeme se zúčastnit musíme odmítnout jako nenáležité.

http://www.roz­hlas.cz/plzen/ja­zykovykoutek/_zpra­va/219082

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 3.březen 13:18

Všimla jsem si toho v tisku i v televizi. Samozřejmě nejlépe odpoví odborník z ÚJCAV.

V poslední době slýcháme zejména v žargonu politiků vyjádření typu budeme se zúčastnit nebo budeme se soustředit. Takto utvořené tvary budoucího času nejsou správně tvořeny a je velmi těžké odhadnout, co vede jejich uživatele či tzv. autory k vytvoření tohoto nesmyslu – snad se zde uplatňuje vliv němčiny, lépe řečeno vliv špatného překladu z němčiny či jiných germánských nebo románských jazyků, ale můžeme uvažovat i o neznalosti či neúctě k jazyku.

Problém je ve správném tvoření tvarů budoucího času. Čeština tvoří tvary vyjadřující budoucí čas v zásadě dvěma způsoby a o způsobu tvoření rozhoduje slovesný vid, tedy skutečnost, zda je sloveso dokonavé či nedokonavé. V češtině se dost významně uplatňuje vázanost významu slovesného času na význam slovesného vidu.

Nedokonavá slovesa vyjadřují budoucí čas složeným tvarem obsahujícím jednak tvar pomocného slovesa být ve formě budu a jednak infinitiv plnovýznamového slovesa – psát – budu psát, dělat – budu dělat.

Slovesa dokonavá naopak aktuální přítomnost vyjádřit nemohou, soustřeďují se na jeden moment děje – obvykle na začátek nebo konec. Budoucnost proto dokonavé sloveso vyjadřuje většinou tvarem přítomného času, tedy tvarem jednoduchým – napsat – napíšu, udělat – udělám.

Samozřejmě existuje výjimka. Nedokonavá slovesa pohybu , např, jet, běžet, letět nebo jít a některá další slovesa, slovesa trvání nebo změny stavu, např. růst, kvést tvoří jednoduché tvary budoucího času odvozené od tvaru oznamovacího způsobu v přítomném čase pomocí předpony po-: např. jet – jedu – pojedu, běžet- běžím – poběžím , letět – letím – poletím, růst – poroste, kvést – pokvete.

Ještě se zastavme u slovesa jít, jehož budoucí čas má podobu půjdu. I v tomto případě jde o tvoření budoucího času pomocí předpony po, která však byla vývojovou hláskovou změnou obměněna na pů. Původně ve staročešině pójdu, pak puojdu a půjdu.

Podstatou tvoření tvarů budoucího času u této skupiny sloves je fakt, že se jedná o slovesa nedokonavá, která budoucnost vyjadřují jednoduchým tvarem. Zároveň ale můžeme jako u jiných nedokonavých sloves tvořit tvary složené sloužící k vyjádření budoucnosti- poletím i budu letět, ponese i bude nést, pokvetou i budou kvést. Slovesa jít a jet tvoří pouze tvar jednoduché – pojedu, půjdu.

Vraťme se teď k tvarům budeme se zúčastnit nebo budeme se soustředit. Zúčastnit se i soustředit se jsou slovesa vidu dokonavého, vyjadřují jednorázový děj, nejde o sloves pohybu nebo změny stavu, proto vyjadřují budoucnost pomocí jednoduchého tvaru slovesa, pro vyjádření budoucnosti se užije tvar přítomného času – náležitě jsou tvořeny pouze tyto tvary budoucího času: zúčastníme se něčeho a soustředíme se na něco. Tvary budeme se soustředit a budeme se zúčastnit musíme odmítnout jako nenáležité.

http://www.roz­hlas.cz/plzen/ja­zykovykoutek/_zpra­va/219082
Doplňuji:
Měla jsem problémy s počítačem, takže ještě k dotazu.

Budu žasnout, nebo užasnu? Sloveso žasnout = být překvapený nad něčím, takže někdy se vyjadřuje trvání děje, stav úžasu,.

Záleží na kontextu – trvání děje – budu žasnout dlouho, nebo krátce – tedy užasnu.?
Obě možnosti jsou použitelné, ale upřednostňuje se tvar užasnout – viz výjimka.

Jinak diskuze.