Historie úprav
Odpověděl/a – 11.únor 21:01
Cynismus přichází s věkem a zkušenostmi. Určitě to je kladná vlatnost, je to vlastne vysoce asertivní technika. V podstate poskytuje jistou „evoluční výhodu“. Cynikův život je spokojnější a méně stresový. A že se „moje“ pravda někomu nelíbí? V principu – je úplně jedno, co si kdo myslí.
Tady jsou jedinci, kteří neunesou pravdu někoho jiného. Myslí si, že oni mají pravdu absolutní. Je smutné, když proto někdo prožije celý život v omylu.
Voltair napsal:
„Cynismus je výbornou zbraní proti pokrytectví. Dává věcem jména,
která jim příslušejí. Přispívá k tomu, že skutečnost nabývá
objektivnější fyziognomie.“
A můj oblíbený Ambrose Bierce napsal:
„Cynik je zlosyn, jehož pokřivené vnímání způsobuje, že vidí věci,
jaké jsou, a ne jaké by měly být.“
Každopádně, cynik je realista.
Odpověděl/a – 12.únor 18:51
Cynismus přichází s věkem a zkušenostmi. Určitě to je kladná vlatnost, je to vlastne vysoce asertivní technika. V podstate poskytuje jistou „evoluční výhodu“. Cynikův život je spokojnější a méně stresový. A že se „moje“ pravda někomu nelíbí? V principu – je úplně jedno, co si kdo myslí.
Tady jsou jedinci, kteří neunesou pravdu někoho jiného. Myslí si, že oni mají pravdu absolutní. Je smutné, když proto někdo prožije celý život v omylu.
Voltair napsal:
„Cynismus je výbornou zbraní proti pokrytectví. Dává věcem jména,
která jim příslušejí. Přispívá k tomu, že skutečnost nabývá
objektivnější fyziognomie.“
A můj oblíbený Ambrose Bierce napsal:
„Cynik je zlosyn, jehož pokřivené vnímání způsobuje, že vidí věci,
jaké jsou, a ne jaké by měly být.“
Každopádně, cynik je realista.
Doplňuji:
Odznělo tady celkem dost invektiv, tak přidám několik slov navíc.
To, že někdo nevěří jinému, není cynické, to je normální. Důvěra se buduje, postupně získává. A dá se také ztratit.
Je asi házením perel vysvětlovat něco lidem, kteří umíchají slovní salát z pojmů arogance, egoismus, sarkazmus, mizantropie a cynismus. Nechápou, že mezi těmito pojmy jistý sémantický rozdíl přece jenom je. Tím ovšem připisují cynismu vlastnosti, které nemá.
Nevím, jestli bude „chladným bezočivým, bezcitným až urážlivým“ vyjádřením, když uvedu, že MUDr. Štrosmajer se píše MUDr. Štrosmajer. Pro někoho asi ano.
MUDr. Štrosmajer se jako cynik vyjadřoval a právě proto cynikem také byl. Když něco chutí jako hruška, vypadá jak hruška, tak to také hruška bude. Jeho cynismus byl právě důsledkem toho, že to byl člověk zkušený a citlivý; zakrývající vlastní problémy i svou schopnost hluboké empatie. Když se někdo vyjadřuje jako cynik, ale cynikem není – tak to podle mne je tzv. pokrytec. (Byl snad MUDr. Štrosmajer pokrytcem?)
Poslední konstrukce, že cynizmus je v chronologii času něco úplně jiného než cynismus, je pouze logickým experimentem. Stejně laciným pokusem je například tvrzení komunistů, že komunizmus už v chronologii času není komunizmus. Podlehnout klamu, že se obsah pojmů mění, může být nebezpečné.
Tušil jsem, že ten Biercův sarkazmus bude náročnější na pochopení. Inu, byl nepochopen. Ambrose Biercea mám přečteného celkem poctivě, včetně jeho životopisu. A.B. žádný cynismus nestíhal (i když to tvrdí wiki).
Toto není polemický server. Ale klidně můžeme dál v diskusi…
