Odpověděl/a – 6.únor 16:27
Etymologický slovník V. Machka uvádí:
Rčení dávati, říkati někomu někomu po lopatě = nadmíru jasně, příliš obšírně, bylo asi původně „dávat poučení po lopatě“ (žert), totiž hloupému naplno, po velkých dávkách, kde chytrému stačilo stačilo „zrnko“, pouhé napověz. Odtud polopatismus.
Chytrému napověz, hloupého trkni.
Odpověděl/a – 6.únor 16:47
Etymologický slovník V. Machka uvádí:
Rčení dávati, říkati někomu někomu po lopatě = nadmíru jasně, příliš obšírně, bylo asi původně „dávat poučení po lopatě“ (žert), totiž hloupému naplno, po velkých dávkách, kde chytrému stačilo stačilo „zrnko“, pouhé napověz. Odtud polopatismus.
Chytrému napověz, hloupého trkni.
Doplňuji:
Výraz polopatismus pak vznikl mnohem pozdějí spojením dvou rozdílných
prvků , a to středověkého základu z domácího ustáleného lidového
rčení ((podat, říci něco po lopatě, t. j. ‚velmi zřejmě, zřetelně,
až násilně prostě a jednoduše) a cizí přípony. Takže polopatismus má
dnes zvláštní hanlivý ironický nádech.
Polopat(ě) + ismus – český základ + mezinárodní přípona.