Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 4.únor 17:00

PROČ JE SLON SLON

Staročesky se tomuto zvířeti říkalo také velblúd. Protože se zřejmě pojmenování pletlo s označením velbloud, bylo časem nutno zvolit pro každé ze zvířat jednoznačné jméno. Jazykovědci původně pojmenování slona odvozovali od slovesa sloniti, tj. ‚opírat se‘, protože podle dřívějších představ slon nemůže ohnout kolena a položit se na zem, takže spí jen vestoje, opřený o strom. Pozdější badatelé předpokládali, že jde nejspíše o pojmenování ze slop-n, což je slovo příbuzné s řeckým výrazem ελέφας [čti: eléfas], 2. pád ελέφαντος [čti: eléfantos] znamenající ‚slon‘. Nejnovější výklad spojuje slovo slon s osmanským a®slan ‚lev‘. Přijetí této teorie je ale nejednoznačné. Proto lze říci jen tolik, že původ českého pojmenování pro slona je dnes nejasný.(Net)

Tak slona si můžeš odfajfkovat – s ostatními to bude „takňák“ příbuzné.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 4.únor 17:08

PROČ JE SLON SLON

Staročesky se tomuto zvířeti říkalo také velblúd. Protože se zřejmě pojmenování pletlo s označením velbloud, bylo časem nutno zvolit pro každé ze zvířat jednoznačné jméno. Jazykovědci původně pojmenování slona odvozovali od slovesa sloniti, tj. ‚opírat se‘, protože podle dřívějších představ slon nemůže ohnout kolena a položit se na zem, takže spí jen vestoje, opřený o strom. Pozdější badatelé předpokládali, že jde nejspíše o pojmenování ze slop-n, což je slovo příbuzné s řeckým výrazem ελέφας [čti: eléfas], 2. pád ελέφαντος [čti: eléfantos] znamenající ‚slon‘. Nejnovější výklad spojuje slovo slon s osmanským a®slan ‚lev‘. Přijetí této teorie je ale nejednoznačné. Proto lze říci jen tolik, že původ českého pojmenování pro slona je dnes nejasný.(Net)

Tak slona si můžeš odfajfkovat – s ostatními to bude „takňák“ příbuzné.
Doplňuji:
Ještě jsem pro tebe vyštrachal slepičku.

Název slepice, slípka, stč. slepicé je slovo známé už Josefu Jungmannovi, u kterého „je od mhourání očíma, jako slepý činívá“. Slepice tedy pochází od slova slepý, protože slepice za šera nevidí. Slepicím totiž v jejich zrakovém ústrojí chybí zrakový purpur, tzv. rhodopsin.

Výraz slepý je praslovanský a všeslovanský – slep´. Podle Etymologického slovníku jazyka českého (V.Machek . Praha : LN 1997),slép´ znamenalo slabý na zrak (tento obrat je běžný v češtině, tedy slabozraký), ale později bylo rozšířeno ve významu na úplnou slepotu.

Po- stránce formální byl vývoj asi ten, že k slép´ bylo přitvořeno adjektivum se stupněm -o- v kořeni, tedy sekundárním oi (ě), slěp.

Slepé střevo : Aristoteles popsal tento orgán u zvířete jako cosi slepého (nepravého, lichého) u střeva.

Toto označení již ve starověku bylo přeneseno na člověka a udrželo se.