Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 1.únor 19:32

Je to dáno historicky. Přípomou -ce se tvořila podstatná jména od dějových sloves nebo dějových jmen – spravovat – správce, škodit – škůdce. Přípona – ec byla málo produktivní, jména se tvořila převážně od od sloves 4. třídy s -i – , ktere se neobjevilo v novém slovu – chod-ec, lov-ec,.

Pří-slov-ce – je to kalk latinského adverbium. Takže tvar upravený podle latiny ve vztahu k českému pojmenování.

Přípony – ce a -ec jsou si blízké, takže se nespisovně užívají tvary – správec atd. Správce má jiné skloňování než nespisovný správec. Chybuje se v 5. p. místo pane správce ! se oslovuje cyhbně p. správče – chybně!

Takže tvary slov a jejich skloňování vzniklo hisotricky, také přípony mají svůj význam a vážou se k určitým slovesům, jménům atd.

Snad stručně stačí, jinak je to složitější.

Historická mluvnice

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 2.únor 9:05

Je to dáno historicky. Přípomou -ce se tvořila podstatná jména od dějových sloves nebo dějových jmen – spravovat – správce, škodit – škůdce. Přípona – ec byla málo produktivní, jména se tvořila převážně od od sloves 4. třídy s -i – , ktere se neobjevilo v novém slovu – chod-ec, lov-ec,.

Pří-slov-ce – je to kalk latinského adverbium. Takže tvar upravený podle latiny ve vztahu k českému pojmenování.

Přípony – ce a -ec jsou si blízké, takže se nespisovně užívají tvary – správec atd. Správce má jiné skloňování než nespisovný správec. Chybuje se v 5. p. místo pane správce ! se oslovuje cyhbně p. správče – chybně!

Takže tvary slov a jejich skloňování vzniklo hisotricky, také přípony mají svůj význam a vážou se k určitým slovesům, jménům atd.

Snad stručně stačí, jinak je to složitější.

Historická mluvnice
Doplňuji:
Uvedla jsem obecná pravidla. Je třeba se s danými tvary smířit. Pokud nespisovné tvary užíváte v soukromí, budiž, ale ve spisovné češtině platí určitá pravidla.

Ale záleží i na jiných okolnostech, zda bylo podst. jméno odvozené přímo od slovesa nebo od podst. jména – spravit – správa – správce; soudit – süd – súdce (soudce), ale zde sehrálo úlohu zkřížení tvarů sudí a sudič. Atd.