Historie úprav
Odpověděl/a – 9.prosinec 8:56
Odpovídala jsem barbakanovi.
http://www.odpovedi.cz/otazky/co-vyznacuji-tyto-slabiky-do-re-mi-fa-sol-la-si
Ut queant laxis
resonare fibris,
Mira gestorum
famuli tuorum,
Solve polluti
labii reatum,
Sancte Iohannes.
Jde o starý hymnus, který se podle římského rituálu zpívá v Boží liturgii 24. června, o svátku narození Jana Křtitele. Celý hymnus je rozdělen do tří částí s Ut queant laxis zpívaným o Nešporách, Antra deserti zpívaným o Jitřní, O nimis felix zpívaným o Laudech, a Doxologie přidané po prvních dvou částech.
Text můžeme přeložit jako: Aby mohli služebníci tvoji volným hlasem rozezvučet zázrak díla tvého, očisti vinu z našich poskvrněných rtů, ó svatý Jene.
Ut je dnes v solmizaci povětšinou nahrazován slabikou Do, kvůli vokálu na druhém místě, a k poctě italského teoretika Giovanniho Battisty Doniho
Hymnus ke svatému Janu Křtiteli, jsou verše k uctění Jana Křtitele napsané v horatiovské sapfické formě langobardským historikem Pavlem Jáhnem v 8. století. První slabika každého hemistichu (půlřádku verše) je zároveň první slabikou následné noty. Užití Ut queant laxis k pojmenování tónů je připisováno Guidovi z Arezza z 11. století, který vytvořil nový systém hudebního zápisu a pojmenoval prvních šest tónů. Později v 18. století přibyla ještě slabika „si“.
Další podrobnosti v odkazu
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ut_queant_laxis
Odpověděl/a – 9.prosinec 12:10
Odpovídala jsem barbakanovi.
http://www.odpovedi.cz/otazky/co-vyznacuji-tyto-slabiky-do-re-mi-fa-sol-la-si
Ut queant laxis
resonare fibris,
Mira gestorum
famuli tuorum,
Solve polluti
labii reatum,
Sancte Iohannes.
Jde o starý hymnus, který se podle římského rituálu zpívá v Boží liturgii 24. června, o svátku narození Jana Křtitele. Celý hymnus je rozdělen do tří částí s Ut queant laxis zpívaným o Nešporách, Antra deserti zpívaným o Jitřní, O nimis felix zpívaným o Laudech, a Doxologie přidané po prvních dvou částech.
Text můžeme přeložit jako: Aby mohli služebníci tvoji volným hlasem rozezvučet zázrak díla tvého, očisti vinu z našich poskvrněných rtů, ó svatý Jene.
Ut je dnes v solmizaci povětšinou nahrazován slabikou Do, kvůli vokálu na druhém místě, a k poctě italského teoretika Giovanniho Battisty Doniho
Hymnus ke svatému Janu Křtiteli, jsou verše k uctění Jana Křtitele napsané v horatiovské sapfické formě langobardským historikem Pavlem Jáhnem v 8. století. První slabika každého hemistichu (půlřádku verše) je zároveň první slabikou následné noty. Užití Ut queant laxis k pojmenování tónů je připisováno Guidovi z Arezza z 11. století, který vytvořil nový systém hudebního zápisu a pojmenoval prvních šest tónů. Později v 18. století přibyla ještě slabika „si“.
Další podrobnosti v odkazu
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ut_queant_laxis
Doplňuji:
Poznámka „V 18. století byla slabika ut nahrazena pro snazší výslovnost
slabikou do (z latinského Dominus – Bůh)“ není přesná"
Italský hudební skladatel Giovanni Battista Doni je známý mimo jiné tím, že změnil název Ut © na Do spíš podle svého vlastního příjmení než podle " pána" Dominus.
Stejně tak uvádí italský zdroj. – změna podle příjmení.
http://www.treccani.it/enciclopedia/giovanni-battista-doni/
http://en.wikipedia.org/wiki/Solfège
Giovanni Battista Doni (c. 1593 – 1647) byl italský hudební vědec, který dělal rozsáhlé studie o staré hudbě. Znám, mimo jiné tím, že změnil název Ut ©, po svém vlastním příjmení. Důvod – zmírnit Solfege.