annas

Odpověděl/a – 20.srpen 10:49

Rozdíl je samozřejmě v použití podle jejich významu..

Kdo, co – bez koho, čeho – zájmena tázací, užívají se jako neurčitá i vztažná (uvádějí vedeljší větu). Čí je zájmeno přivlastňovací, které se užívá jako tázací a vztažné.
.

1. Tázací
Kdo – otázka na neznámou osobu – Kdo přišel – chlapec. Koho znáš? Našeho učitele.
co – otázka na neznámý objekt, zvíře – Co vidíš? ( Pěkný dům). Čeho se bojíš? (Tmy.).
čí – otázka na vlastníka, původce. – Čí je to kniha? (Moje), čí je to auto? (Sousedovo)

2. Vztažné
čí – Čí chléb jíš, toho píseň zpívej
kdo – Může přijít, kdo chce = kdokoliv.
co – Co na srdci, to na jazyku.

3. Neurčité
kdo – ve významu někdo – Pokud jsem někomu ublížil… = komukoliv
co – Ber si, dokud je co. – dokud máš co brát.

annas

Odpověděl/a – 20.srpen 14:20

Rozdíl je samozřejmě v použití podle jejich významu..

Kdo, co – bez koho, čeho – zájmena tázací, užívají se jako neurčitá i vztažná (uvádějí vedeljší větu). Čí je zájmeno přivlastňovací, které se užívá jako tázací a vztažné.
.

1. Tázací
Kdo – otázka na neznámou osobu – Kdo přišel – chlapec. Koho znáš? Našeho učitele.
co – otázka na neznámý objekt, zvíře – Co vidíš? ( Pěkný dům). Čeho se bojíš? (Tmy.).
čí – otázka na vlastníka, původce. – Čí je to kniha? (Moje), čí je to auto? (Sousedovo)

2. Vztažné
čí – Čí chléb jíš, toho píseň zpívej
kdo – Může přijít, kdo chce = kdokoliv.
co – Co na srdci, to na jazyku.

3. Neurčité
kdo – ve významu někdo – Pokud jsem někomu ublížil… = komukoliv
co – Ber si, dokud je co. – dokud máš co brát.
Doplňuji:
Odpověděla jsem na otázku a vysvětlila rozdíly mezi významem a užitím jednotlivých tázacích zájmen. Uvedla základní rozdělení a příklady. Samozřejmě nemohu předpokládat, zda se objeví další dotazy. Čeština je v současnosti tolerantnější, umožňuje další varianty, protože běžní uživatelé rozdíly nevnímají. Ale záleží na správné odpovědi. Důležité rovněž je, aby tázací zájmeno stálo na začátku věty, uvádělo tedy otázku.

Na vztažné zájmeno „čí“ jsem zmínila příklad na pořekadlo – Čí chléb jíš, toho píseň zpívej. Mohu stylisticky upravit: Otcův chléb jíš, proto jeho píseň zpívej. Čí chléb jíš? Otcův.

Zájmeno „čí“ je přivlastňovací, takže bych měla odpovědět přivlastňovacím zájmenem.

--
Koho tázací zájmeno ve funci vztažného zájmena.. Dá se užív i v tomto případě. Je rozdíl (či měl by být) v odpovědi.

Koho chléb jíš, toho píseň zpívej. Odpověď na tázací zájmeno dle významu – chléb je osoby, tedy otce. Jde o tzv. genitiv (2. pád) přivlastňovací – jím chléb svého otce. Protože jíš chléb (koho) otce, zpíváš jeho píseň.

Koho je to auto? – Pana Nováka x čí je to auto?.Sousedo­vo.Novákovo.

Další skutečnost – analogie: koho – toho … Spojovací výraz je tak souvztažný, tzn. svým významem odkazuje k prvnímu spojovacímu výrazu z příslušné dvojice.

Případný další dotaz v diskuzi.