annas

Odpověděl/a – 2.srpen 15:41

Záhada pruhů u zeber je taky řešena jen částečně a tajemství původu zůstává i nadále tajemstvím. Jediný fakt, že jejich srst přilákala úplně nejméně hmyzu. Vypadá to, jako by vývoj černo-bílých pruhů probíhal s cílem co nejméně přitahovat hmyz sající krev.

http://www.sav­ci.upol.cz/faq/kap­sa/kk_10.htm

Důvody, které se pokládají za pravděpodobné u zeber (viz odkaz), se netýkaly člověka, proto pro barvu kůže existovaly jiné důvody.

Jen u mongoloidní rasy se objevují určité pozůstatky zabarvení svých předchůdců. Tato rasa je známá jako žlutohnědá nebo také asijsko – americká, protože k ní patří i Indiáni, což jsou původní obyvatelé obou Amerik a také Eskymáci. K zformování této rasy došlo v subtropickém pá­su.

Praví ( původní ) mongoloidé se vyznačují tzv. mongolskou řasou – nepravidelná pigmentová skvrna velikosti dlaně v křížové krajině zad a malá skvrna na dolní části krku. Tyto skvrny představují nejspíše pozůstatek tmavého zbarvení kůže celého těla předchůdců mongoloidů. Čím je mongoloidní populace promíšenější, tím se stávají obě skvrny méně výraznými, někdy se vyskytují pouze u kojenců.

Metody a možnosti genetického určení
pigmentace jedince (kůže, vlasy, oči)
Bakalářská práce Eliška Strouhalová

BARVA KŮŽE
Barva pleti člověka není po celém těle stejná (Fetter a kol., 1967). Rozdílné zbarvení závisí na tom, jaké množství a jak rychle je melanin produkován, jak blízko sobě se melanocyty nacházejí a jak rychle jsou melanozomy transportovány do keratinocytů (Mielke a kol., 2006). Na výsledné barvě kůže se mimo melaninu podílejí tři další barviva: 1. karoten, 2.oxyhemoglobin a 3. redukovaný hemoglobin. Mimo to barvu kůže člověka ovlivňují i vnější faktory (Jablonski a Chaplin, 2000) a to např. potřeba těla produkovat vitamín D a nutnost chránit tělo před radiací ultrafialového slunečního záření. Jiné hypotézy vliv připisují i potřebě
těla chránit se před okolní teplotou, infekcí, rakovinou kůže nebo omrzlinami, dále ochraně potních žláz, změně ve výživě, migraci nebo sexuálnímu výběru.

annas

Odpověděl/a – 1.září 8:20

„Záhada pruhů u zeber je taky řešena jen částečně a tajemství původu zůstává i nadále tajemstvím. Jediný fakt, že jejich srst přilákala úplně nejméně hmyzu. Vypadá to, jako by vývoj černo-bílých pruhů probíhal s cílem co nejméně přitahovat hmyz sající krev.“

http://www.sav­ci.upol.cz/faq/kap­sa/kk_10.htm

Důvody, které se pokládají za pravděpodobné u zeber (viz odkaz), se netýkaly člověka, proto pro barvu kůže existovaly jiné důvody.

"Jen u mongoloidní rasy se objevují určité pozůstatky zabarvení svých předchůdců. Tato rasa je známá jako žlutohnědá nebo také asijsko – americká, protože k ní patří i Indiáni, což jsou původní obyvatelé obou Amerik a také Eskymáci. K zformování této rasy došlo v subtropickém pá­su.

Praví ( původní ) mongoloidé se vyznačují tzv. mongolskou řasou – nepravidelná pigmentová skvrna velikosti dlaně v křížové krajině zad a malá skvrna na dolní části krku. Tyto skvrny představují nejspíše pozůstatek tmavého zbarvení kůže celého těla předchůdců mongoloidů. Čím je mongoloidní populace promíšenější, tím se stávají obě skvrny méně výraznými, někdy se vyskytují pouze u kojenců."
Bakalářská práce Sport a rasa, Jana Pavlíková, MU, Brno 2007
http://webcache­.googleusercon­tent.com

/search?q=cache:v­ouBvuTzAg4J:is­.muni.cz/th/15610­8/fsps_b/baka­larska_prace.doc+&cd=1&h­l=cs&ct=clnk&gl=cz

Metody a možnosti genetického určení
pigmentace jedince (kůže, vlasy, oči)
Bakalářská práce Eliška Strouhalová

„BARVA KŮŽE
Barva pleti člověka není po celém těle stejná (Fetter a kol., 1967). Rozdílné zbarvení závisí na tom, jaké množství a jak rychle je melanin produkován, jak blízko sobě se melanocyty nacházejí a jak rychle jsou melanozomy transportovány do keratinocytů (Mielke a kol., 2006). Na výsledné barvě kůže se mimo melaninu podílejí tři další barviva: 1. karoten, 2.oxyhemoglobin a 3. redukovaný hemoglobin. Mimo to barvu kůže člověka ovlivňují i vnější faktory (Jablonski a Chaplin, 2000) a to např. potřeba těla produkovat vitamín D a nutnost chránit tělo před radiací ultrafialového slunečního záření. Jiné hypotézy vliv připisují i potřebě
těla chránit se před okolní teplotou, infekcí, rakovinou kůže nebo omrzlinami, dále ochraně potních žláz, změně ve výživě, migraci nebo sexuálnímu výběru.“