Historie úprav

Pájo

Odpověděl/a – 31.červenec 10:01

Musím tu opravit přidané odpovědi, které říkají, že je vstřebávání účinné látky kůží do krve stejné, jakoby jste stejnou látku spolkla!!! V žádném případě to není pravda a ani delší čas prostupu látce nepomůže. Stejně jako špatně podaná látka (ve špatné lékové formě) ústy, tak i špatně upravená látka podávaná lokálně přes kůži, se snadno mine účinkem (= nebude se vstřebávat a tedy ani působit).

Kůže je ochranná bariéra. Jako ochrana organismu tak byla koncipována, tzn. že obecně a z principu zabraňuje vstupu látek z vnějšího prostředí do organismu. Nelze tedy tvrdit, že by bylo vstřebání kůži jakkoli srovnatelné s podáním per os (ústy) nebo by byla nutná JEN delší doba a vyšší dávka. Nesmysl.

Uvedu tvrzení, že látky, které by „ochotně prostupovaly lidskou kůží do krve“, by Vás po požití ústy zabily!!!

O „snažším“ vstřebávání látek (nikoli zákonitě až do krevního řečiště, ale příp. jen do podkoží) lze hovořit pouze u kůže poškozené (nemocí, popáleninami, či s jinak oslabenou funkcí).

Každé vstřebávání, jak kůží, tak ústy, se řídí jistými zákonitostmi, které se diametrálně liší. Způsoby, jak terapeuticky „obejít“ přirozené bariéry lidského těla, zkoumá nejedna farmaceutická (příp. lékařská) disciplína.

O tom, zda vůbec bude daná látka prostupovat kůží do krve, rozhoduje hlavně léková forma, která látku nese. Pokud se Vám nejedná o léky, je to spíše parketa toxikologie.
Samozřejmě že platí, že jsou na těle místa, ze kterých se účinné látky (v účinném množství) vstřebávají lépe. Jsou to obecně místa lépe prokrvovaná.

Pokud si do vyhledávače na internetu zadáte hesla typu transdermální aplikace léčiv, najdete řadu populárních i vědeckých článků, které se tímto zabývají.

Pájo

Odpověděl/a – 31.červenec 10:02

Musím tu opravit přidané odpovědi, které říkají, že je vstřebávání účinné látky kůží do krve stejné, jakoby jste stejnou látku spolkla!!! V žádném případě to není pravda a ani delší čas prostupu látce nepomůže. Stejně jako špatně podaná látka (ve špatné lékové formě) ústy, tak i špatně upravená látka podávaná lokálně přes kůži, se snadno mine účinkem (= nebude se vstřebávat a tedy ani působit).

Kůže je ochranná bariéra. Jako ochrana organismu tak byla koncipována, tzn. že obecně a z principu zabraňuje vstupu látek z vnějšího prostředí do organismu. Nelze tedy tvrdit, že by bylo vstřebání kůži jakkoli srovnatelné s podáním per os (ústy) nebo by byla nutná JEN delší doba a vyšší dávka. Nesmysl.

Uvedu tvrzení, že látky, které by „ochotně prostupovaly lidskou kůží do krve“, by Vás po požití ústy zabily!!!

O „snažším“ vstřebávání látek (nikoli zákonitě až do krevního řečiště, ale příp. jen do podkoží) lze hovořit pouze u kůže poškozené (nemocí, popáleninami, či s jinak oslabenou funkcí).

Každé vstřebávání, jak kůží, tak ústy, se řídí jistými zákonitostmi, které se diametrálně liší. Způsoby, jak terapeuticky „obejít“ přirozené bariéry lidského těla, zkoumá nejedna farmaceutická (příp. lékařská) disciplína.

O tom, zda vůbec bude daná látka prostupovat kůží do krve, rozhoduje hlavně léková forma, která látku nese. Pokud se Vám nejedná o léky, je to spíše parketa toxikologie.
Samozřejmě že platí, že jsou na těle místa, ze kterých se účinné látky (v účinném množství) vstřebávají lépe. Jsou to obecně místa lépe prokrvovaná.

Pokud si do vyhledávače na internetu zadáte hesla typu transdermální aplikace léčiv, najdete řadu populárních i vědeckých článků, které se tímto zabývají.
Doplňuji:

• jako byste…