Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 20.červenec 11:08

Darmoděj je Šiktancův neologismus – v básni Adam a Eva zacyhcuje svůj obnovující se milostný vztah, který si autor vyvzdoroval ve svém vyprahlém nitru, i když v něm už jako by žádné city nebyly. Pomohl mu ke vztahu i „darmoděj“ = vnější svět, který mu marně kladl různé překážky.

U Nohavici jsou slova:
Darmoděj. Nevděk svět.
Nehřeje. Nezebe.

Zde trochu posun – co dělá, jako by dělal zbytečně, svět je nevděčný. Zůstává mu jen strach … další verše …

stejně další
„Darmoděj!“
řekl (pro sebe).
A ona vzhlédla do nebe:
„Jsme dva! Ach, vše se začíná
a končí od začátku!“

--
Darmoděj nevyhrál – překonal vnější překážky, našel svou Evu stejně jako Adam u ŠIktance.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 20.červenec 20:01

Darmoděj je Šiktancův neologismus – v básni Adam a Eva zacyhcuje svůj obnovující se milostný vztah, který si autor vyvzdoroval ve svém vyprahlém nitru, i když v něm už jako by žádné city nebyly. Pomohl mu ke vztahu i „darmoděj“ = vnější svět, který mu marně kladl různé překážky.

U Nohavici jsou slova:
Darmoděj. Nevděk svět.
Nehřeje. Nezebe.

Zde trochu posun – co dělá, jako by dělal zbytečně, svět je nevděčný. Zůstává mu jen strach … další verše …

stejně další
„Darmoděj!“
řekl (pro sebe).
A ona vzhlédla do nebe:
„Jsme dva! Ach, vše se začíná
a končí od začátku!“

--
Darmoděj nevyhrál – překonal vnější překážky, našel svou Evu stejně jako Adam u ŠIktance.

Doplňuji:
Další ukázky s Darmodějem jsou Šiktancovy – přepsala jsem se.:
Darmoděj. Nevděk svět.
Nehřeje. Nezebe.

atd.

Přečetla jsem si Nohavicova Darmoděje a doplňuji jeho význam. .

Skladba vyšla v roce 1988, tedy v době, kdy Nohavica prožíval osobní i společenskou krizi.
Nohavica převzal motiv Šiktancova Darmoděje jako tuláka, potulného podomního prodejce, jehož přinutily okolnosti vykonávat tuto práci, i když je umělec. Darmoděj je vlastně jakési osobní zlo, svědomí, které autora pronásleduje a donutilo ho žít jinak, než si přál.
Jak jsem již napsala, zatímco Šiktanc zachycuje věčný vztah mezi mužem a ženou a stručným dialogem odhaluje jejich vnitřní svět, který je ovlivněn světem vnějším = Darmodějem, Nohavicův Darmoděj je osobním vítězstvím nad sebou samým.

Ve písni spojuje různé motivy, krysy, flétnu od Hieronyma Bosche, vznešenost – věci zdánlivě nespojitelné. Nohavica napsal, že Darmoděj je jeho chápání exupéryovského velkého řetězu. Věří, že Darmodějové byli, jsou a budou. Saint-Exupéry totiž řekl, že všichni jsou součástí řetězu, a když přetneš jednu jeho část v čase, je konec.

Tak to bere i Nohavica. Něco se porouchá a skutečnost se změní, ale nesmí zůstat stát. Nakonec se autorův Darmoděj ztotožní s Darmodějem vnějšího světa.

Darmoděj nevyhrál – autor překonal vnější i vnitřní překážky, našel svou Evu (pomyslný čllánek v řetězu) stejně jako Adam u ŠIktance.