Historie úprav
Odpověděl/a – 17.červenec 14:45
Máte spíš na mysli mysliveckou mluvu, jejíž součástí je myslivecká latina. Na otázku původu se nedá odpovědět.
V odkazu, který jsem vložil u minulé odpovědi, najdete hodně informací o tradicích zvycích, mluvě atd. Jedině něco obecného. Stejně jako když se ptáte, proč je stůl stůl, nikoliv židle … Muselo by se hledat každé slovo zvlášť, existuje myslivecký slovník, v němž původ slov najdete. Slova mají základ indoevropský, odtud se dostala do prajazyků, hláskovými změnami do starojazyků atd. Přebírala se a upravovala i z jiných jazyků – např. J. Jungmann v době NO atd.
I když pro to nemáme hmotné důkazy, můžeme dosti přesně určit, ve kterém období myslivecká mluva vznikla. Je nesporné, že se začala vyvíjet postupným zařazováním odborných výrazů do běžné slovní zásoby, a to současně se vznikem lovců z povolání, který souvisí s hospodářským a politickým vývojem na území našeho státu. Stalo se tak téměř současně se vznikem loveckého práva za panování Boleslava I. (929 – 967) a Boleslava II. (967 – 999), tedy v době, kdy zanikají občiny a právo lovu je spojováno s vlastnictvím pozemku.
Dokladem starobylosti myslivecké mluvy je např. název lovčí, zachycený písemně již ve 12. století, název myslivost v roce 1370 a myslivec k roku 1464. Písemné památky té doby jsou většinou právního charakteru, a proto v nich odborné myslivecké termíny chybí.
I o myslivecké mluvě platí, že těžila ze všech kulturních zdrojů evropských. Proto se nemůžeme pozastavit nad tím, že v ní najdeme slova původu francouzského, nebo častěji německého. Některé německé výrazy přežívají dodnes, část jich byla dokonce počeštěna a chápeme je dnes jako termíny odborné.
Ustálení a sjednocení myslivecké mluvy podpořilo v roce 1946 ministerstvo zemědělství výnosem ze dne 22. Října 1946 (čj. 122582/4640 – VI/6/46), jímž uložilo povinnost používat českou mysliveckou mluvu jako jednu ze starých mysliveckých tradic a jako odbornou terminologii samostatného odvětví.
Více zde: http://www.damyceskemyslivosti.cz/informace-vzdelavani/myslivecka-mluva/
Mysliveckou mluvu
lze označit jako jeden z pilířů mysliveckých tradic. V dnešní době zahrnuje téměř 2 000 výrazů, zatímco na přelomu 18. a 19. století jich Josef Jungmann zachytil asi 1 500. Postupně některé výrazy zanikaly a jiné naopak vznikaly. Některé výrazy se krajově liší.
Zvládnutí myslivecké mluvy je ctí a povinností každého myslivce. Povinností už jen proto, že užívání ukládá platný myslivecký řád. Správný myslivec by měl znát mysliveckou mluvu především u všech druhů zvěře, která žije v jeho honitbě, která souvisí s výkonem práva myslivosti, s kynologií, lovectvím a péčí o zvěř.
Pojmenování najdete v odkazu
http://www.greathunting.eu/2012/12/myslivecka-mluva.html
Původ některých pojmenování najdete v odkazu.
http://www.myslvojnuvmestec.websnadno.cz/Z-ceske-mluvy-myslivecke.html
Odpověděl/a – 17.červenec 16:40
Máte spíš na mysli mysliveckou mluvu, jejíž součástí je myslivecká latina. Na otázku původu se nedá odpovědět.
V odkazu, který jsem vložil u minulé odpovědi, najdete hodně informací o tradicích zvycích, mluvě atd. Jedině něco obecného. Stejně jako když se ptáte, proč je stůl stůl, nikoliv židle … Muselo by se hledat každé slovo zvlášť, existuje myslivecký slovník, v němž původ slov najdete. Slova mají základ indoevropský, odtud se dostala do prajazyků, hláskovými změnami do starojazyků atd. Přebírala se a upravovala i z jiných jazyků – např. J. Jungmann v době NO atd.
I když pro to nemáme hmotné důkazy, můžeme dosti přesně určit, ve kterém období myslivecká mluva vznikla. Je nesporné, že se začala vyvíjet postupným zařazováním odborných výrazů do běžné slovní zásoby, a to současně se vznikem lovců z povolání, který souvisí s hospodářským a politickým vývojem na území našeho státu. Stalo se tak téměř současně se vznikem loveckého práva za panování Boleslava I. (929 – 967) a Boleslava II. (967 – 999), tedy v době, kdy zanikají občiny a právo lovu je spojováno s vlastnictvím pozemku.
Dokladem starobylosti myslivecké mluvy je např. název lovčí, zachycený písemně již ve 12. století, název myslivost v roce 1370 a myslivec k roku 1464. Písemné památky té doby jsou většinou právního charakteru, a proto v nich odborné myslivecké termíny chybí.
I o myslivecké mluvě platí, že těžila ze všech kulturních zdrojů evropských. Proto se nemůžeme pozastavit nad tím, že v ní najdeme slova původu francouzského, nebo častěji německého. Některé německé výrazy přežívají dodnes, část jich byla dokonce počeštěna a chápeme je dnes jako termíny odborné.
Ustálení a sjednocení myslivecké mluvy podpořilo v roce 1946 ministerstvo zemědělství výnosem ze dne 22. Října 1946 (čj. 122582/4640 – VI/6/46), jímž uložilo povinnost používat českou mysliveckou mluvu jako jednu ze starých mysliveckých tradic a jako odbornou terminologii samostatného odvětví.
Více zde: http://www.damyceskemyslivosti.cz/informace-vzdelavani/myslivecka-mluva/
Mysliveckou mluvu
lze označit jako jeden z pilířů mysliveckých tradic. V dnešní době zahrnuje téměř 2 000 výrazů, zatímco na přelomu 18. a 19. století jich Josef Jungmann zachytil asi 1 500. Postupně některé výrazy zanikaly a jiné naopak vznikaly. Některé výrazy se krajově liší.
Zvládnutí myslivecké mluvy je ctí a povinností každého myslivce. Povinností už jen proto, že užívání ukládá platný myslivecký řád. Správný myslivec by měl znát mysliveckou mluvu především u všech druhů zvěře, která žije v jeho honitbě, která souvisí s výkonem práva myslivosti, s kynologií, lovectvím a péčí o zvěř.
Pojmenování najdete v odkazu
http://www.greathunting.eu/2012/12/myslivecka-mluva.html
Původ některých pojmenování najdete v odkazu.
http://www.myslvojnuvmestec.websnadno.cz/Z-ceske-mluvy-myslivecke.html
Doplňuji:
Pro zájemce doplňuji původ spojení „myslivecká latina“, která patří
do myslivecké mluvy. Je i rybářská latina atd.
Spojení vzešlo z toho, že jako „latina“, tj. jako řeč obyčejnému člověku nesrozumitelná, se kdysi označovaly hantýrky některých zaměstnání (kramářů, žebráků, řemeslných zlodějů: něm. Krämerlatein, Bettlerlatein, angl. thieves latin.
Mysliveckou latinou se tedy původně rozuměl sl
