Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 30.červen 15:06

no, môže umrieť na tzv. krvný šok.
je to nebezpečná vec najmä pre „majiteľov“ Rh-negatívnych krvných skupín.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 30.červen 16:26

no, môže umrieť na tzv. krvný šok.
je to nebezpečná vec najmä pre „majiteľov“ Rh-negatívnych krvných skupín.
Doplňuji:
Hemolytická reakce

Je druhou nejzávažnější potransfuzní reakcí po bakteriálně toxické reakci vyvolané endotoxiny G- bakterií, která ale v ČR již řadu let nebyla zaznamenána. Akutní hemolytická potransfuzní reakce je způsobena převážně intravaskulární destrukcí červených krvinek protilátkami příjemce transfúze. Nejčastěji vzniká po převodu krve neslučitelné v systému ABO, kdy stačí 50 ml inkompatibilní krve k tomu, aby se rozvinula její plná symptomatologie, tj. prudké bolesti na hrudi, v zádech, dušnost, neklid, teplota s třesavkou, zvracení, a následně rychlý rozvoj šokového stavu s příslušnou orgánovou symptomatologií. Přežije-li nemocný šokový stav, objeví se do 24 hodin žloutenka, rozvíjí se selhání ledvin, objevuje se krvácení vyvolané spuštěnou intravaskulární koagulací. Včasné zastavení krevního převodu a zahájení včasné a správné léčby snižuje nebezpečí závažného poškození ledvin.
Při závažné hemolytické reakci bývá u nemocného přítomno růžové zabarvení séra, které souvisí s vysokou hladinou volného hemoglobinu. Je-li saturována vazebná kapacita plazmatických bílkovin haptoglobinu, hemopexinu a albuminu pro hemoglobin, dochází k hemoglobinurii. Při vyšetření nemocného samozřejmě zjistíme i další známky intravaskulární hemolýzy (viz anémie). Protilátku, která způsobila hemolýzu, je nutné identifikovat, pokud příčina hemolýzy není zřejmá, jako je tomu při záměně krevní konzervy. Přítomnost protilátky v séru příjemce přitom nemusí být zřejmá v předtransfúzním vzorku krve, její titr někdy stoupá až několik dní od podání transfúze.
Terapie akutní hemolytické potransfuzní reakce je zaměřena především na energické léčení hypotenze a zvýšení průtoku krve ledvinami. Diuréza se podporuje diuretiky event. 20% roztokem manitolu tak, aby množství vyloučené moči činilo nejméně 100 ml za hodinu. Jen při rychlém zvládnutí šoku můžeme předejít následnému rozvoji renálního selhání, které je jinak nutno řešit dialýzou. V průběhu léčby je nutné monitorovat laboratorní známky diseminované intra-vaskulární koagulace a v případě nutnosti zasáhnout příslušnou substitucí a event. i podáním heparinu.