Historie úprav
Odpověděl/a – 30.červen 13:51
O formě nevím, ale ještě zkusím vyhledat.
Jinak psaní velkých písmen v tomto případě vyjadřuje zvláštní vztah k osobě nebo věci. V uvedeném případě slouží ke zdůraznění neobvyklého pojetí nebo vztahu citového, zvláště v literatuře, i když častěji v poezii.
Odpověděl/a – 1.červenec 11:34
O formě nevím, ale ještě zkusím vyhledat.
Jinak psaní velkých písmen v tomto případě vyjadřuje zvláštní vztah k osobě nebo věci. V uvedeném případě slouží ke zdůraznění neobvyklého pojetí nebo vztahu citového, zvláště v literatuře, i když častěji v poezii.
Doplňuji:
Uvádím jen to, že jde určitě o subjektivní a individualistický autorův
přístup k hlavní postavě. Třeba se mohl domluvit s vydavatelem na
osobité úpravě – zvýraznění zájmen velkými začátečními písmeny,
jak připouštějí i pravidla.
Nebo že by se vracel do minulosti, kdy nebyl jednotný pravopis a přepis textů se lišil a byl ovlivněn např. němčinou? Ten jev se objevoval ještě v době NO, kdy se formovala novodobá česká literatura.
Zda se nějak tato forma nazývá, těžko říct. Uvidíme, zda se objeví u jiného autora. Pak ji někdo pojmenuje – snad.
