Historie úprav
Odpověděl/a – 13.červen 20:05
Trochu historie. Již ve středověku se strouhala mrkev, červená řepa atd.
Se strouháním mrkvičky bylo či je spojeno zvolání, kiš, kiš, hanba….
Kiš je citoslovce, dětská zkomolenina kiš z výrazu ký, kéž. Má spojitost s citoslovcem heč = slovo nářeční, vzniklo z hantýrky a původně vyjadřovalo radost.
Mohlo to být tak. Dítě snědlo mrkvičku, matka měla radost. – zvolala heč! Jindy dítěti mrkev nechutnala, takže matka s ním rozprávěla a zvolala: Jé, kiš, to je hanba , že mrkvičku nejíš …
Původní význam těchto slov totiž znamenal: : Podívejme se! Co? To je hanba! Přidala pohyb prstu, který připomínal strouhání mrkve.
Z významu tázacího se pak vyvinul u slova kiš význam citoslovný a mrkvička zůstala.
Podle etymologického slovníku a významu slov.
Odpověděl/a – 14.červen 11:22
Trochu historie. Již ve středověku se strouhala mrkev, červená řepa atd.
Se strouháním mrkvičky bylo či je spojeno zvolání, kiš, kiš, hanba….
Kiš je citoslovce, dětská zkomolenina kiš z výrazu ký, kéž. Má spojitost s citoslovcem heč = slovo nářeční, vzniklo z hantýrky a původně vyjadřovalo radost.
Mohlo to být tak. Dítě snědlo mrkvičku, matka měla radost. – zvolala heč! Jindy dítěti mrkev nechutnala, takže matka s ním rozprávěla a zvolala: Jé, kiš, to je hanba , že mrkvičku nejíš …
Původní význam těchto slov totiž znamenal: : Podívejme se! Co? To je hanba! Přidala pohyb prstu, který připomínal strouhání mrkve.
Z významu tázacího se pak vyvinul u slova kiš význam citoslovný a mrkvička zůstala.
Podle etymologického slovníku a významu slov.
Doplňuji:
Třeba někdy později se bude někomu hodit historie o původu tohoto
úslovíj, protože ještě doplňuji další informace. .
Strouhat mrkvičku je gesto výsměchu s prstem, po němž se další prst pohybuje – vzniklo u dětí, nevím, zda se ještě užívá. Gesto je doprovázeno slovy, rovněž jsem uvedla. Strouhala se mrkev, řepa (nikoliv červená, – přepsala jsem se, tuřín atd.) Pohyb prstem znamenal jeden „řez“ mrkve či řepy.
Vychází se opravdu z toho, zda někomu (zpočátku dětem ) mrkev chutnala, nebo nechutnala. Původní význam jsem vysvětlila.
Úsloví se později začalo užívat v tom smyslu, že když má někdo rád sladkosti, často se olizuje. Jenže někdy sladkost vypadá dobře, ale chutná špatně… .
Později se výraz užíval u mladých (al Shabab) – ti bohatší se škodolibě vysmívali chudším nebo je dokonce ze své společnosti vykázali, vůbec ne kvůli jídlu, ale obecně …
Stejně tak mládenec občas „ostrouhal mrkvičku“, když ho mladá dívka odmítla.