annas

Odpověděl/a – 24.duben 19:00

Štoudev = větší dřevěná nádoba, menší káď: (pochází z němčiny – der Wasserstiinder). Nádoba s jedním uchem, nabírala se j (kromě jiného) voda ze studny, pak se v ní voda nesla do domu. Voda stříkala, špantě se nesla, také nabírání vody ze studny se bylo třeba naučit.

Znám – blbý jako štoudev – špatná manipulace s nádobou. . Tupý = svědčící o omezeném, pomalém chápání. Někdo se nenaučil vodu ze studny nabírat.

Zase – těžko říct, kdo první vyslovil toto přirovnání.

annas

Odpověděl/a – 25.duben 10:38

Štoudev = větší dřevěná nádoba, menší káď: (pochází z němčiny – der Wasserstiinder). Nádoba s jedním uchem, nabírala se j (kromě jiného) voda ze studny, pak se v ní voda nesla do domu. Voda stříkala, špantě se nesla, také nabírání vody ze studny se bylo třeba naučit.

Znám – blbý jako štoudev – špatná manipulace s nádobou. . Tupý = svědčící o omezeném, pomalém chápání. Někdo se nenaučil vodu ze studny nabírat.

Zase – těžko říct, kdo první vyslovil toto přirovnání.
Doplňuji:
Významy pro štoudev se postupem doby rozšiřovaly či zužovaly. Proto upřesňuji.

Štoudev byla větši než vědro, měla dvě nebo jedno ucho, nahoře byla zúžená.

Tak vypadaly štoudve, v nichž se nosila voda do chléva. V domácnosti byly větší, většinou měly nožičky a sloužily jako zásobárna vody pro vaření. Aby do nich nepadalo smetí, byl na nich poklop. Byly velmi těžké, když byly naplněné vodou, proto se nepřenášely a stály na místě.

Něco z literatury:
Studna už nesloužila svému účelu… a nikoho by nenapadlo tahat štoudve s vodou z takové hloubky. (M. Švandrlík).

annas

Odpověděl/a – 7.srpen 14:20

Štoudev = větší dřevěná nádoba, menší káď: (pochází z němčiny – der Wasserstiinder). Nádoba s jedním uchem, nabírala se jí (kromě jiného) voda ze studny, pak se v ní voda nesla do domu. Voda stříkala, špatně se nesla, také nabírání vody ze studny se bylo třeba naučit.

Znám – blbý jako štoudev – špatná manipulace s nádobou. . Tupý = svědčící o omezeném, pomalém chápání. Někdo se nenaučil vodu ze studny nabírat.

Zase – těžko říct, kdo první vyslovil toto přirovnání.
Doplňuji:
Významy pro štoudev se postupem doby rozšiřovaly či zužovaly. Proto upřesňuji.

"Štoudev byla větši než vědro, měla dvě nebo jedno ucho, nahoře byla zúžená.

Tak vypadaly štoudve, v nichž se nosila voda do chléva. V domácnosti byly větší, většinou měly nožičky a sloužily jako zásobárna vody pro vaření. Aby do nich nepadalo smetí, byl na nich poklop. Byly velmi těžké, když byly naplněné vodou, proto se nepřenášely a stály na místě."

Něco z literatury:
Studna už nesloužila svému účelu… a nikoho by nenapadlo tahat štoudve s vodou z takové hloubky. (M. Švandrlík).

Původ a významy upraveny podle různých zdrojů – Etymologické slovníky, Staročeský slovník, Lidová určení, elektronická kniha apod.