Odpověděl/a – 10.duben 18:04
D. Moldanová v knize Naše příjmení vysvětluje původ takto:
Surma, Surman, Surmař, Surmaj – pocházejí z obecného jména surma = druh píšťaly; poplach; plískanice.
Máte možnosti na výběr.
Odpověděl/a – 10.duben 18:41
D. Moldanová v knize Naše příjmení vysvětluje původ takto:
Surma, Surman, Surmař, Surmaj – pocházejí z obecného jména surma = druh píšťaly; poplach; plískanice.
Máte možnosti na výběr.
Doplňuji:
Stejně tak uvádí Kottův slovník:
surma – poplach, křik, pláč. Očividně pocházejí ty křiky a surmy při pohřebích z púhého pokrytství.
Surma, = druh píšťal, (v němčině die Zinke, Pfeife, Schalme)i; druh hoboje s velikým otvorem a pronikavým hlasem. Výraz k nám přišel z Indie, stejně je i v polštině. Surna z perštiny – perská SURN = sur obřad "+ flétna.