Odpověděl/a – 29.březen 16:08
Výpis z wikipédie:
"Starořímský kalendář v době republiky měl dvanáct měsíců
tvořících dohromady 355 dnů. Pro vyrovnání s tropickým rokem se
přibližně každý druhý rok vkládal pomocný měsíc Mercedonius o 28–29
dnech, a to „dovnitř“ měsíce Februaria – 5 dnů před jeho konec.
Neexistovalo pravidlo pro vkládání Mercedonia ani pro jeho délku,
stanovovali je určení kněží (pontifikové) podle svého uvážení a
libovůle. Tak se stalo, že v době občanských válek na sklonku republiky,
došlo k vynechání měsíců a rok se zcela rozešel s tropickým.
Julius Caesar využil znalostí alexandrijských astronomů, kteří určili délku roku na 365,25 dne a navrhli i schéma vyrovnávání kalendáře – obyčejný rok měl mít 365 dnů a každý 4. rok měl být o 1 den delší (přestupný rok).
Juliánský kalendář respektoval větší část římských zvyklostí (jako je počet dní jednotlivých měsíců), které tak vlastně přešly i do gregoriánského kalendáře.
Tento návrh je znám jako Kánobský kalendář nebo kalendář Kánobského dekretu. alexandrijský učenec Sósigenes z Alexandrie pak provedl syntézu římského a alexandrijského kalendáře.[1] Jména měsíců zůstala stejná, délky se změnily, Mercednius byl vypuštěn zcela a na jeho místo v měsíci Februariu měl být vkládán přestupný den. Podle římského dopředného počítání dnů následoval po 6. dnu před březnovými Kalendami – a tak ho nazvali dnem dvojšestým (dies bissextus Cal. Martiae). Odtud označení v ruštině visokos a visokosnyj god, ve francouzštině bissextile.
Problémem tohoto kalendáře bylo, že tropický rok netrvá přesně
365,25 dne, ale 365,24220 dne, což způsobilo nepřesnost, která znamenala,
že se juliánský kalendář oproti realitě opozdil o jeden den za 133–134
let. V 16. století začalo být opoždění výrazně patrné, což se
projevovalo především na dnech rovnodennosti. Proto roku 1582 vyhlásil
papež Řehoř XIII. bulou Inter gravissimas reformu kalendáře. Takto
reformovaný kalendář získal název gregoriánský kalendář."
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gregori%C3%A1nsk%C3%BD_kalend%C3%A1%C5%99
Odpověděl/a – 29.březen 16:26
Výpis z wikipédie:
"Starořímský kalendář v době republiky měl dvanáct měsíců
tvořících dohromady 355 dnů. Pro vyrovnání s tropickým rokem se
přibližně každý druhý rok vkládal pomocný měsíc Mercedonius o 28–29
dnech, a to „dovnitř“ měsíce Februaria – 5 dnů před jeho konec.
Neexistovalo pravidlo pro vkládání Mercedonia ani pro jeho délku,
stanovovali je určení kněží (pontifikové) podle svého uvážení a
libovůle. Tak se stalo, že v době občanských válek na sklonku republiky,
došlo k vynechání měsíců a rok se zcela rozešel s tropickým.
Julius Caesar využil znalostí alexandrijských astronomů, kteří určili délku roku na 365,25 dne a navrhli i schéma vyrovnávání kalendáře – obyčejný rok měl mít 365 dnů a každý 4. rok měl být o 1 den delší (přestupný rok).
Juliánský kalendář respektoval větší část římských zvyklostí (jako je počet dní jednotlivých měsíců), které tak vlastně přešly i do gregoriánského kalendáře.
Tento návrh je znám jako Kánobský kalendář nebo kalendář Kánobského dekretu. alexandrijský učenec Sósigenes z Alexandrie pak provedl syntézu římského a alexandrijského kalendáře.[1] Jména měsíců zůstala stejná, délky se změnily, Mercednius byl vypuštěn zcela a na jeho místo v měsíci Februariu měl být vkládán přestupný den. Podle římského dopředného počítání dnů následoval po 6. dnu před březnovými Kalendami – a tak ho nazvali dnem dvojšestým (dies bissextus Cal. Martiae). Odtud označení v ruštině visokos a visokosnyj god, ve francouzštině bissextile.
Problémem tohoto kalendáře bylo, že tropický rok netrvá přesně
365,25 dne, ale 365,24220 dne, což způsobilo nepřesnost, která znamenala,
že se juliánský kalendář oproti realitě opozdil o jeden den za 133–134
let. V 16. století začalo být opoždění výrazně patrné, což se
projevovalo především na dnech rovnodennosti. Proto roku 1582 vyhlásil
papež Řehoř XIII. bulou Inter gravissimas reformu kalendáře. Takto
reformovaný kalendář získal název gregoriánský kalendář."
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gregori%C3%A1nsk%C3%BD_kalend%C3%A1%C5%99
Doplňuji:
iné kalendáre:
Mayové používali vícero paralelních kalendářních systémů, přičemž
data se zpravidla psala ve více systémech najednou. Informace o čase je tedy
(úmyslně) natolik redundantní, že i po tisíciletích – po zničení
části nápisů – je/bude možné přečíst datum. Kalendáře vznikly
před 1. stoletím př. n. l. a asi pocházejí od Olméků. Byly to:
haab (neboli občanský kalendář) = období 365 dní sestávající
z 19 měsíců, ze kterých 18 mělo po 20 dní a poslední měsíc jen
5 dní. Dny v měsíci byly číslované, přičemž se uplatnilo i číslo
nula.
tzolkin (neboli posvátný kalendář) = období 260 dní. Tzolkin byl více
používaný mezi obyčejnými lidmi, určoval plán obřadního života. Den
narození každého člověka se také posuzoval podle tzolkinu.
dlouhý počet = jednoduše celkový počet dní, který uplynul od mayského
dne „nula“ – narození Venuše a začátku aktuálního, tedy v pořadí
pátého mayského cyklu (=5125.37 let). Zapisoval se ve tvaru
#.#.#.#.#.#.#.#.#., kde tečky oddělují určité jednotky dvacítkové
soustavy (u nás by to odpovídalo zhruba zápisu
tisíciletí.století.roky.měsíce.dny.), přičemž první položka
odpovídá našim 63 081 429 rokům a poslední našim dnům. Běžně se
však používalo jen posledních pět položek – baktun (např
9.15.9.0.1 znamená 1407201 dní ode dne „nula“). Výchozí den
aktuálního cyklu mayského dlouhého počtu (0.0.0.0.0.) odpovídá podle
korelace GMT 11. srpnu 3114 př. n. l. a poslední den 13. baktumu
(13.0.0.0.0. = nové 0.0.0.0.0.[zdroj?]) odpovídá podle GMT 21. prosinci
2012. V tento den má podle Mayů nastat konec[zdroj?] aktuálního, pátého
světa, nějakou katastrofou[zdroj?] tak, jak skončily i předchozí[zdroj?]
světy. Není nám známo ale ani to, zda se počátek mayského kalendáře
vztahuje na nějakou konkrétní historickou událost (protože ani nevíme, zda
Mayové tehdy už existovali), rovněž není začátek spojen ani s žádným
významným astronomickým úkazem.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Maysk%C3%BD_kalend%C3%A1%C5%99